Až brzy přivítá golfový klub v georgijské Augustě nové přírůstky, půjde o velkou slávu a zároveň zbrusu novou kapitolu v dějinách klubu. Jak totiž před několika dny informovala média, členkami exkluzivního spolku Augusta National se poprvé staly dvě ženy: někdejší americká ministryně zahraničních věcí Condoleezza Riceová a Darla Mooreová, významná americká investiční bankéřka.
Skončila tak osmdesát let trvající éra, během níž bylo osazenstvo prestižního a diskrétního golfového klubu (mezi jehož členy patří podle médií i Warren Buffett či Bill Gates) pouze pánské. Kvůli tomu klub v minulosti čelil kritice ze strany National Council of Women´s Organizations, prosazující práva žen. Nedá se říci, že by golfisté v Augustě byli - co se týče společenských změn - zrovna trend-setteři. Spíše naopak. Vedle absence žen si klub podle deníku Financial Times dlouhá desetiletí potrpěl na to, že caddie mohli dělat jen lidé s černou pletí. První Afroameričan byl jako plnohodnotný člen přijat až na začátku 90. let.
Časy se mění
Za výraznou změnou ale nestojí žádný zákon, jak by se snad čtenář žijící v dnešní zregulované době mohl domnívat, nýbrž „pouze“ společenský tlak. A pravděpodobně i tlak „byznysu“, v němž se ženy prosazují čím dál více, a to i na nejvyšších postech. Navíc si je není radno rozhněvat ani jako spotřebitelky, zvlášť v době sociálních sítí, které nespokojeným zákaznicím umožňují bleskurychle zatřást i s reputací velké korporace.
Že spojení ženy – golf – byznys je v Augustě poněkud delikátní, se naposledy ukázalo letos na jaře, kdy golfový klub řešil ožehavou záležitost. Tradice tomu velí, že členství v klubu dostávali generální ředitelé technologického gigantu IBM, dlouholetého sponzora Masters. Jenže současnou výkonnou ředitelkou IBM je žena. Virginia Romettyová, která sama golf hraje, však pozvání do klubu podle dostupných informací nedostala, což v amerických médiích vyvolalo horečnou debatu, do níž se zapojil tábor amerického prezidenta Baracka Obamy i Obamův vyzývatel v nadcházejících prezidentských volbách Mitt Romney. Možná i pod jejím vlivem nakonec golfový klub v Augustě změnil názor a první dvě členky do svých řad pustil.
Ke spolkům zákon nedosahuje
Právní řád ale existenci spolků založených na pohlaví členů umožňuje. Tím ostatně argumentoval i William Johnson, někdejší předseda golfového klubu v Augustě, když před deseti lety v reakci na rozhořčený dopis americké feministky Marthy Burkové vysvětloval, proč ženy v klubu nechtějí.
Stejná situace je z pohledu práva i v Česku. Existuje sice takzvaný antidiskriminační zákon, který blíže vymezuje ústavně zakotvené právo na rovné zacházení. To však platí jen v určitých oblastech, jako je právo na rovný přístup k zaměstnání, ke zdravotní péči, ke vzdělání nebo k poskytování sociálních výhod. Neexistuje však právo na rovný přístup k členství v zájmových spolcích, kterými golfové kluby nepochybně jsou. Pokud by se některá žena nebo muž rozhodli domáhat se vstupu do klubu „opačného“ tábora soudní cestou, uspěli by jen stěží.
České golfistky však podobné problémy jako americké řešit nemusí, nebo alespoň ne na českých hřištích. Podle sdělení České golfové federace jsou totiž všechny golfové kluby v tuzemsku přístupné hráčům a hráčkám bez rozdílu pohlaví. Pár údajů pro milovníky statistik na závěr: k 31. prosinci loňského roku bylo v České republice registrováno celkem 52 971 golfistů, z nichž 68 % tvořili muži. Oproti konci roku 2009 tak došlo k nárůstu počtu hráčů o 14,3 %, přičemž počet mužů a žen věnujících se golfu stoupá rovnoměrně.