Čerstvá data z eurozóny dnes přinesla zprávy o rekordně vysoké míře nezaměstnanosti a zároveň rychlejším než očekávaném růstu spotřebitelských cen. Podle rychlého odhadu Evropského statistického úřadu se inflace v eurozóně v srpnu zvýšila na 2,6 procenta z 2,4 procenta v červenci, ačkoli analytici předpokládali mírnější zrychlení růstu cen na 2,5 procenta.
Domácnosti i firmy čelí především rychlému růstu cen paliv, který za poslední dva měsíce činil podle agentury Bloomberg přes 12 procent. Spotřebitelská důvěra v eurozóně klesla tento měsíc více, než ekonomové očekávali, a to na tříleté minimum. „Celá eurozóna prochází negativním vývojem. Je čím dál více znát, že krize v regionu dopadá také na země v severní Evropě a především Německo a to zesiluje tlak na evropské představitele, aby přišli se stabilním řešením,“ uvedl analytik ICAP Don Smith.
Nezaměstnanost v eurozóně v červenci zůstala na 11,3 procenta, kde byla po revizi už v červnu, a je tak nejvyšší v historii sledování ukazatele od roku 1995. V celé Evropské unii pak byl poměr nezaměstnaných stejný jako o měsíc dříve, to je 10,4 procenta, informoval Eurostat. Ten odhadl, že bez práce bylo v 27členné unii přes 25 milionů lidí. Z toho 18 milionů připadá na 17 států eurozóny. Meziměsíčně v EU přibylo 43.000 nezaměstnaných a v eurozóně 88.000. Meziročně nezaměstnanost vzrostla v celé EU o 2,1 milionu lidí a v eurozóně o dva miliony.
O tom, že na trh práce citelně dopadají současné hospodářské potíže a vlivy dluhové krize, svědčí srovnání letošní a loňské červencové nezaměstnanosti. Loni v červenci míra nezaměstnanosti v eurozóně činila 10,1 procenta. V celé EU to před rokem bylo 9,6 procenta.
Nejnižší nezaměstnanost v červenci byla v Rakousku (4,5 procenta) a v Nizozemsku (5,3 procenta). Nejvyšší byla ve Španělsku, kde je již na 25,1 procenta. V Česku je podle evropské metodiky míra nezaměstnanosti šestá nejnižší z 27 států unie, a činí 6,6 procenta.
Lídry EU už delší dobu znepokojuje nezaměstnanost mladých lidí pod 25 let. V červenci bylo v EU 5,5 milionu mladých nezaměstnaných, z toho 3,4 milionu v eurozóně. Meziročně jich v EU přibylo 182.000 a v eurozóně 204.000. V průměru v červenci míra nezaměstnanosti mezi touto věkovou skupinou v EU činila 22,5 procenta a v eurozóně 22,6 procenta. Avšak třeba ve Španělsku dosahovala 52,9 procenta a v Řecku 53,8 procenta (údaj za květen).
Míra nezaměstnanosti v červenci 2012, sezónně očištěno
| Rakousko | 4,5 |
| Nizozemsko | 5,3 |
| Německo | 5,5 |
| Lucembursko | 5,5 |
| Malta | 6,3 |
| ČR | 6,6 |
| Rumunsko | 7 |
| Belgie | 7,2 |
| Švédsko | 7,5 |
| Finsko | 7,6 |
| Dánsko | 7,9 |
| Británie (květen 2012) | 8 |
| Slovinsko | 8,1 |
| Polsko | 10 |
| Estonsko (2. čtvrtletí 2012) | 10,1 |
| Francie | 10,3 |
| EU | 10,4 |
| Itálie | 10,7 |
| Maďarsko (červen 2012) | 10,8 |
| Kypr | 10,9 |
| eurozóna | 11,3 |
| Bulharsko | 12,4 |
| Litva | 13 |
| Slovensko | 14 |
| Irsko | 14,9 |
| Portugalsko | 15,7 |
| Lotyšsko (2. čtvrtletí 2012) | 15,9 |
| Řecko (květen 2012) | 23,1 |
| Španělsko | 25,1 |
Eurokomisař pro zaměstnanost László Andor situaci na trhu práce popsal jako kritickou. "Není žádné rychlé řešení. Znepokojující je zejména nezaměstnanost mladých, neboť hrozí, že poškodí sebeúctu a ekonomický potenciál mladých lidí," reagoval na nejnovější data. Evropské instituce, vlády, sociální partneři i podniky musí podle něj udělat vše, co mohou, aby zabránily vytvoření "ztracené generace". "Ta by byla ekonomickou a sociální katastrofou," dodal.
Evropská komise včera uvedla, že očekávání ohledně růstu zaměstnanosti mezi evropskými výrobci se v srpnu zhoršila. Vzhledem k ochlazování ekonomiky a klesající důvěře v ekonomice bude pro firmy složitější vyrovnat se s růstem cen a spíše se zaměří na další osekání nákladů.
Evropská centrální banka by měla v příštím týdnu představit čerstvou makroekonomickou prognózu. Podle jejího červnového odhadu by měla ekonomika eurozóny letos klesnout o 0,1 % a průměrná inflace činit 2,4 procenta. Dnes zveřejněný údaj o inflaci tak naznačuje pravděpodobnou úpravu posledních odhadů. ECB v červenci snížila hlavní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,75 procenta a vypracovává plán nákupu vládních dluhopisů problémových zemí eurozóny, do něhož by měl být zahrnut také záchranný fond regionu EFSF, potažmo evropský stabilizační mechanismus ESM. Další jednání ECB se koná příští čtvrtek 6. září.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)