Ekonomická důvěra v eurozóně v září nečekaně klesla v důsledku pochybností o schopnosti politiků promptně nalézt účinné řešení dluhové krize v regionu a slábnoucí ekonomiky. Souhrnný index ekonomické důvěry v zemích měnové unie v tomto měsíci klesl na rovných 85 bodů, ačkoli analytici v anketě Bloomberg očekávali stagnaci na srpnové hodnotě 86,1 bodu.
Kromě eurozóny se indikátor sleduje také v celé Evropské unii, kde ekonomická důvěra poklesla o 0,9 bodu na 86,1 bodu. V průmyslu v eurozóně experti zaznamenali propad na -16,1 b. z -15,4 b. (srpnový údaj revidován z -15,3 b.), ačkoli trh očekával růst na rovných 15b. V EU zůstala nálada v tomto sektoru na stejné úrovni jako v srpnu. Ve stavebnictví manažeři byli v září optimističtější než o měsíc dříve. Důvěra klesla také v sektoru služeb v eurozóně, a to na -12 b. z -10,8 b. při očekávání mírnějšího poklesu na -11,1 b.
Spotřebitelská důvěra v eurozóně v září stagnovala na srpnové hodnotě -25,9 b., v souladu s očekáváním analytiků. Indikátor podnikatelského klimatu klesl na -1,34 b. z revidovaných -1,18 b. při očekávání mírnějšího poklesu na -1,20 b.
Pesimismus evropských spotřebitelů a šéfů firem roste kvůli dluhové krize, která již dotlačila nejméně pět členských zemí eurozóny do recese. Růst obav se opět odráží v rostoucích nákladech na financování Španělska a Itálie i poté, co ECB oznámila podmínky intervence na dluhopisovém trhu. „Opatření ECB bude stejně důležité pro spotřebitele a firmy, jako pro finanční trhy, protože odežene alespoň část obav; všeobecný makroekonomický výhled je ale dost mizerný,“ uvedl hlavní ekonom pro Evropu RBC Capital Markets Jens Larsen.
Mezi největšími státy se nálada nejvíce zhoršila v Polsku (- 2,2 bodu), Francii (- 1,6 bodu), Nizozemsku (- 1,2 bodu) a Německu (- 1,1 bodu).