Ještě v pondělí to byl „dobrý obchod za dobrou cenu“. Včera už měl ruský prezident Vladimir Putin z největší transakce v dějinách ruského byznysu, při níž státní ropná společnost Rosněfť pohltí konkurenčního těžaře TNK-BP, „smíšené pocity“. Podle Putina se vláda do obchodu za 55 mld. USD pokoušela zasahovat co nejméně a v žádném případě nebyla jeho iniciátorem.
Rosněfť začátkem týdne oznámila, že od britského ropného koncernu odkupuje 50 % v TNK-BP za zhruba 26 mld. USD v hotovosti a vlastních akciích. Zbylou polovinu TNK-BP, která patří konsorciu ruských miliardářů AAR, hodlá státem kontrolovaný těžař vykoupit také, i když pravděpodobně v několika krocích. Rosněfť díky akvizici zvýší těžbu na 4,5 mil. barelů denně, což odpovídá kolem 45 % celkové ruské produkce. krom 12 mld. USD v hotovosti získá 20% podíl v Rosněfti a dvě místa v její správní radě.
Kreml prý obchod podpořil hlavně proto, aby se vyřešil dlouholetý konflikt mezi a AAR, uvedl Putin na setkání se zahraničními novináři a akademiky z Valdajského diskusního klubu. Sváry mezi a AAR (hlavními členy jsou Michail Fridman, Viktor Vekselberg, Len Blavatnik a German Khan) se táhnou několik let. Olej do ohně přilily pokusy uzavřít spojenectví s konkurenčními společnostmi jako Rosněfť nebo , které oligarchové-partneři zmařili. Odvolávali se přitom na akcionářskou smlouvu TNK-BP, podle níž má všechny své aktivity v Rusku provozovat výhradně přes jejich společný podnik. Britové měsíce vyjednávali s Rosněftí o společné těžbě ropy za polárním kruhem a o výměně velkých balíků akcií. Obchod však kvůli opozici oligarchů z AAR skončil velkou ostudou a Rosněfť si nakonec za strategického partnera zvolila americký Mobil. Vztahy mezi hlavními podílníky se dále zhoršily, když Michail Fridman letos v květnu odstoupil z funkce generálního ředitele TNK-BP s tím, že současný model spolupráce s Brity „se přežil“. proto v dalším měsíci nabídla svůj podíl k prodeji.
„Když za mnou přišli manažeři s tím, že by rádi pracovali s Rosněftí, nemohli jsme jim říct ne,“ hájil se na setkání s odborníky ruský prezident. V opačném případě by to podle něj vypadalo, jako kdyby vláda chtěla Brity násilím uzavřít v TNK-BP. „Někdy se prali holýma rukama,“ prohlásil Putin o vztazích mezi oligarchy a .
Skutečnost, že státem vlastněná společnost posiluje svoji přítomnost na trhu na úkor zahraničních partnerů, Putin považuje za mínus, avšak třetí největší transakci v ropném sektoru globálně podle něj nelze považovat „za součást našich všeobecných snah omezovat růst státního sektoru.“
Obří transakce vyvolala obavy u ostatních ruských soukromých těžařů, kteří se bojí, že je Rosněfť postupně vytlačí z trhu, nebo pohltí - po vzoru Jukosu, který patřil Michailu Chodorkovskému a jehož hlavní aktiva Rosněfť získala v aukci, a nyní TNK-BP. Šéf ruského antimonopolního úřadu Igor Artěmjev v úterý prohlásil, že Rosněfť dosáhla mezí rozumné expanze a po spolknutí TNK-BP jí další akvizice na domácím trhu s největší pravděpodobností nebudou dovoleny. Uzavřený obchod podle Artěmjeva není v rozporu se zákony o ochraně hospodářské soutěže, jelikož ty dovolují kontrolu až 50 % trhu.
Ruský prezident na svoji obhajobu dodal, že už v roce 2003, kdy společný podnik mezi AAR a vznikl, varoval tehdejšího britského premiéra Tonyho Blaira, že struktura 50/50 nebude fungovat. Blair se zřejmě poučil, i když se zpožděním. Těsně před uzavřením obchodu mezi a Rosněftí volal šéfovi britského koncernu Robertu Dudleymu a pokoušel se mu vstup do partnerství s ruským státním molochem rozmluvit.
Putin si také rýpl do zahraničních aktivistů, kteří kritizují ruské úřady kvůli uvěznění členek punkové kapely Pussy Riot. „Pokud u vás doma chcete ničit morálku společnosti, tak prosím, ale s Ruskem to nemá nic společného, jelikož my si velmi ceníme toho, co máme,“ tvrdil novinářům. Prezident obvinil Západ z uplatňování dvojitých standardů a poukázal při tom na zatčení Nakouly Basseleyho, producenta a autora scénáře filmu Nevinnost muslimů, který vyvolal nepokoje v řadě zemí Středního a Blízkého východu. „Je ve vězení kvůli stejným motivům, ale o něm nikdo nemluví,“ prohlásil Putin.
(Zdroje: FT, Moscow Times, Reuters, Kommersant)