Ústavní soud (ÚS) vyškrtl z reformního balíčku zákonů povinnou veřejnou službu. Úřad práce už nemůže vyřadit z evidence nezaměstnaného, který službu odmítne. Soud provedl také několik dalších škrtů, zejména v zákoně o zdravotních službách. Poslanci ČSSD tak uspěli pouze částečně. V návrhu žádali zrušení všech 14 reformních norem kvůli proceduře jejich schvalování.
Ze zákona o zdravotních službách vypadly některé věty, jež se týkají povinnosti přeregistrace provozovatelů nestátních zdravotnických zařízení a vymezují obsah Národního registru zdravotnických pracovníků. Soud škrtl také časové omezení takzvaného dříve vysloveného přání, jež může pacient učinit pro případ, že v budoucnu nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotní péče.
Sociální demokraté napadli celkem 14 zákonů, které loni v listopadu prosadila vládní koalice. Většina sporných norem je součástí sociální, zdravotní a důchodové reformy, obsahují například zavedení druhého pilíře důchodového systému. V "balíčku" je ale také zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo změna dolní sazby DPH z deseti na 14 procent.
ČSSD vadil především způsob schválení skupiny zákonů, proto primárně považovala zrušení všech norem jako celku. Vládní většina podle sociálních demokratů porušila práva opozice. Koalice totiž po vrácení zákonů Senátem rozhodla o sloučení rozpravy ke všem zákonům a omezila délku poslaneckých vystoupení na dvakrát deset minut.
Ústavní soud uznal, že postup koalice byl v rozporu s jednacím řádem Sněmovny, protože mezi jednotlivými zákony se sloučenou rozpravou nebyla obsahová souvislost. Podle soudců to ale nevedlo k porušení základních ústavních principů. Zákony vrácené Senátem už totiž předtím prošly řádnou legislativní procedurou a trojím čtením ve Sněmovně. Opoziční poslanci se tak mohli se zákony seznámit a navrhovat jejich změny.