Aktualizováno Hlavní data o HDP za eurozónu zůstala i po revizi beze změn. Ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 0,1 procenta mezikvartálně a meziroční pokles dosáhl 0,6 procenta. Země EU mimo eurozónu jsou na tom o něco lépe než ty platící společnou měnou. Díky tomu HDP za celou EU v třetím čtvrtletí stoupl o 0,1 procenta, meziročně se snížil o 0,4 procenta. U meziročního růstu jde v obou případech o další zhoršení v rámci tohoto roku.
Směrem dolů táhlo eurozónu hlavně snížení stavu zásob, a to o 0,2 procentního bodu. Investice do fixního kapitálu se snížily o 0,7 procenta, což na mezikvartální změně HDP ubralo 0,1 pp. Propad investic trvá už několik kvartálů; v tom třetím byl sice mírnější, zůstává ale důležitou brzdou ekonomiky. Data o soukromé spotřebě jsou oproti předchozím čtvrtletím lepší. Ve 3Q to byla stagnace, zatímco předtím spotřeba klesala a táhla HDP dolů. Vládní výdaje naopak zrychlily pokles - snížily se o 0,2 procenta. Vliv na růst ekonomiky však byl velmi malý.
Příspěvek zahraničního obchodu byl celkově kladný. Vývoz ve třetím čtvrtletí stoupl o 0,7 procenta, dovoz o 0,2 procenta. Eurozóna jako celek není příliš otevřená ekonomika a obchod probíhá hlavně mezi jednotlivými členy, přesto zahraniční obchod dokázal kompenzovat velkou část negativního dopadu domácí poptávky a ke změně HDP přispěl celkově 0,3 p.b.
Z pohledu tvorby HDP jsou na tom stále špatně menší sektory jako stavebnictví nebo zemědělství, které ve 3Q vykázaly pokles o 0,7, respektive 1,2 procenta. Průmysl klesl o 0,3 procenta, z čehož zpracovatelský o 0,2 procenta. Situace v obchodě a službách je lepší - mírný růst vykázal obchod a doprava, služby v oblasti komunikace nebo zábavě. Na druhou stranu je vidět pokles v oblasti administrativy nebo službách spojených s realitním trhem.
Mezikvartální změna ve třetím čtvrtletí ukazuje zlepšení u soukromé spotřeby i investic, obě tyto oblasti ale zůstávají hlavní zátěží pro ekonomiku. Za zlepšením u spotřeby zřejmě stojí silné země eurozóny, především Německo díky zlepšení příjmů z exportu a nízké nezaměstnanosti. Slabá investiční činnost je teoreticky argumentem pro volnější měnovou politiku, v současné situaci je ale účinnost dalšího poklesu sazeb nízká. Mezibankovní sazby jsou blízko nule a problémem jsou spíše rozdíly v rizikových prémiích v různých částech eurozóny a necenová omezení pro úvěry. Vývoz sice zpomalil, ale letos si zatím drží relativně slušný růst. Nízký růst dovozu pak dokládá slabou domácí poptávku. Pohled na vývoj ekonomiky eurozóny dnešní čísla nemění, za letošní rok se dá čekat půlprocentní pokles, příští rok mírný růst kolem 0,3 procenta.