Wall Street Journal píše pravidelně o tom, jak evropský ekonomický model nefunguje. Jeho nafouknutý sociální systém, vysoké daně a regulace trhu práce vedou k nízkému růstu ekonomiky. Výhled je obecně negativní. Když si podobné články přečteme, zdá se nám, že otázkou je jen to, jak dlouho ještě budou evropské země a euro samotné přežívat. Poslední takové dílo tvrdí například následující:
„Podle některých ekonomů je nedostatečná tvorba pracovních míst a růst odrazem příliš utažené politiky, kterou vyžaduje Berlín. Skutečnost je ale černější. Evropský sociální model není schopen generovat růst již několik desetiletí. Eurozóna si nyní sice může užívat dočasné úlevy, důkazy však jasně ukazují, že k pokroku nedošlo. Mario Draghi vypsal šek a tím se zaměřil na symptomy, ne ovšem na příčiny problémů. Pokud nedojde k jejich řešení a nebude zvýšena flexibilita trhu práce, zmenšen vládní sektor a sníženy daně, krize se vrátí. Přijdou sociální nepokoje, politický populismus a generace mladých Evropanů, která nebude vědět, co to znamená mít práci.“
Je nezpochybnitelnou pravdou, že Evropa potřebuje strukturální reformy. Jestliže ale někdo tvrdí, že „bylo dosaženo jen malého pokroku“, že Evropa není schopna generovat růst již několik desetiletí a její model kolabuje, jde o přehnaná tvrzení. Co je horší, podobná prohlášení jsou podle všeho předkládána jen proto, aby zastrašila všechny, kdo chtějí v USA zavádět cokoliv připomínajícího Evropu (týká se to daní, regulace či zdravotního systému). Hovoří ale důkazy tak jasnou řečí, jak tvrdí Wall Street Journal? Je euro při tvorbě pracovních míst a generování růstu skutečně tak nefunkční?
Graf ukazuje vývoj poměru počtu zaměstnaných k celé populaci (starší 15 let) v eurozóně a v USA. Hodnoty roku 1999 jsou nastaveny na 100:
Po zavedení eura tento poměr jen mírně rostl, vývoj byl ale bezpochyby mnohem lepší než v USA. Musíme dodat, že celkově je tento poměr v eurozóně stále pod Spojenými státy, a to zejména z důvodu dlouhodobě nízké participace žen v jižní Evropě. Pokud ale posuzujeme to, co tvrdí WSJ, je relevantní dívat se na vývoj od roku 1999.
Zdroj: Blog Antonia Fatáse, ekonoma na INSEAD