Vybraní členové ruské vlády, vedené Dmitrijem Medveděvem, byli podrobeni zdrcující kritice kvůli neznalosti základních pravidel Světové obchodní organizace (WTO) ze strany výkonného ředitele státem kontrolované banky Sberbank Germana Grefa.
Jeden z nejuznávanějších ruských manažerů a bývalý dlouholetý ministr hospodářského rozvoje se na Gajdarově ekonomickém fóru s neobvyklou otevřeností obul do šéfů rezortu průmyslu Denise Manturova a otevřené vlády (takové ministerstvo skutečně existuje) Michaila Abyzova. „Nastudování pravidel a norem WTO nevěnovali ani hodinu,“ postěžoval si Gref s tím, že ministři o organizaci stále mluví v budoucím čase, i když se Rusko jejím členem stalo už před půl rokem.
Grefa pravděpodobně rozlítila předchozí prohlášení ministerstva hospodářského rozvoje a dalších rezortů, podle nichž na sebe Rusko nemůže vzít řadu závazků a povinností vyplývajících z členství ve WTO, jelikož se k organizaci připojilo teprve nedávno.
Vyjednávání o vstupu trvala rekordních 18 let a permanentně narážela na odpor části byrokratických elit i podnikatelské sféry, která se připojení k organizaci, zavazující členské státy ke snížení cel a odstranění dalších obchodních bariér, bála kvůli zvýšení konkurence. Jedinými hlasitými zastánci členství ve WTO byli ruští oceláři.
Dvacet let od rozpadu Sovětského svazu zůstává ruská ekonomika vysoce koncentrovaná, s velmi omezeným konkurenčním bojem v řadě odvětví. Podle studie Julian Cooperové v rámci skupiny 70 výrobků je Rusko schopné prosadit se mezinárodně jen se čtyřmi – jadernými reaktory, parními turbínami, železničními vagony a kondenzátory pro parní kotle (mimo zbraní, ropy a plynu). Výsadní pozici domácích výrobců dosud zajišťovala hradba vysokých celních sazeb (např. 30 % u nových aut). Obchodní bilance, kterou v přebytku udržuje vývoz ropy a plynu, vykazuje stále vyšší hodnoty importu, jelikož domácí výrobci nejsou schopni uspokojit rostoucí poptávku bohatnoucího obyvatelstva. Ruská centrální banka odhaduje, že do několika let by přebytky mohly zcela zmizet.
Po dlouhém vstupním vyjednávání se nakonec Rusko zavázalo k postupnému snížení průměrné celní sazby z 10 % na 7,8 %. U zemědělské produkce by mělo dojít k poklesu z průměrných 13,2 % na 10,8 %, u průmyslových výrobků z 9,5 % na 7,3 %. K jednomu z největších poklesů došlo v segmentu informačních technologií. Oproti předchozímu průměru 5,4 % by zde cla měla být úplně zrušena.
Ačkoliv ve většině odvětví po vstupu k nijak dramatickým změnám nedošlo, na některé segmenty očekávané snížení celních sazeb větší dopad mělo. Po stížnostech na obrovský vzestup importu kombajnů (o 92 % za první pololetí loňského roku) bylo v prosinci prudce zvýšeno clo na zemědělskou techniku. Původní sazba 15 % (25 % na použité stroje) po vstupu do WTO klesla na 5 %. Nyní byla v rámci Celní unie Ruska, Kazachstánu a Běloruska dočasně zvednuta na 27,5 %.
Gref, dlouholetý obhájce ruského členství ve WTO a otevřené ekonomiky, postoj země přirovnal k hokejistovi, který jde hrát, aniž by se předtím seznámil s pravidly hry. „Proč si myslíme, že nejsme ve WTO? Protože v našich hlavách tam stále nejsme,“ uvedl šéf největší ruské banky a dodal, že otázku mentálního rozpoložení ruského státního aparátu ponechá bez komentáře.
Podle hlavního ruského vyjednavače o vstupu do WTO Maxima Medvědkova se ruští úředníci přihlásili do dvouletého výukového kurzu pravidel organizace. Byrokraty čeká nelehký úkol, jelikož se budou muset prokousat 47 tisíci stranami textu. „Naším cílem je mít v každém odboru jednoho experta, který přečetl všech 47 tisíc stránek,“ tvrdí Medvědkov. Rusko prý už takové experty má, jen ne v každém odboru.
(Zdroje: Moscow Times, WTO, A. Aslund: Russia´s Capitalist Revolution: Why Market Reforms Succeeded and Democracy Failed)