Energetická skupina neuspěla v arbitráži proti Bulharsku, které vinila z poškození svého tamního podnikání. Česká společnost ve sporu žádala náhradu škody v řádu stovek milionů eur, podle arbitrů na ni ovšem nárok nemá. Téma dnes připomněly Seznam Zprávy, na stránkách Patria.cz jste si mohli přečíst oficiální vyjádření společnosti již 30. ledna. působil na bulharském trhu od roku 2004, poslední aktiva tam prodal v roce 2021.
ČEZ zahájil arbitráž u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic ve Washingtonu v roce 2016. Firma to tehdy odůvodnila řadou zásahů bulharských institucí poškozujících podnikání společností v Bulharsku. Skupině se nelíbily především úřední zásahy v oblasti stanovení a regulace cen elektřiny.
Česká společnost měla s bulharskými úřady problémy delší dobu. Od tamní Komise pro energetickou a vodní regulaci dostala velké množství pokut za údajné porušení povinností. Další spory měla skupina také s bulharským antimonopolním úřadem, který jí udělil pokuty za zneužití dominantního postavení na trhu.
"Rozhodčí tribunál Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID) ve Washingtonu D.C. rozhodl o nárocích, které společnost ČEZ, a. s. uplatňovala vůči Bulharské republice v mezinárodní investiční arbitráži. Tribunál v nálezu konstatoval, že ačkoli tyto nároky a argumenty společnosti ČEZ byly závažné a nebyly zjevně bezdůvodné, jednání Bulharska nedosáhlo takové právní intenzity, aby porušovalo mezinárodněprávní závazky Bulharska vyplývající ze Smlouvy o energetické chartě, a tudíž nebylo společnosti ČEZ přiznáno právo na náhradu škody. Společnost ČEZ nyní rozsáhlý nález podrobně analyzuje," uvedla firma v oficiálním vyjádření již 30. ledna, které jste si mohli přečíst i na Patria.cz.
ČEZ vstoupil na bulharský trh v roce 2004, ve stejné době jako rakouská EVN, německý a další evropské energetické firmy, které začaly v zemi investovat s očekáváním, že nastane liberalizace energetického trhu. zakoupil část bulharské distribuční soustavy, v roce 2006 pak koupil elektrárnu ve Varně. Po sporech s bulharskými úřady se ale rozhodl ze země odejít, své tamní firmy prodal v roce 2021 bulharské finanční společnosti Eurohold za 335 milionů eur (asi 8,13 miliardy korun).
Expanzi na Balkán v minulosti označil několikrát za nepovedenou například premiér Andrej Babiš (ANO). v minulosti působil také třeba v Rumunsku.
Majoritním vlastníkem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. za tři čtvrtletí loňského roku vydělal 21,5 miliardy Kč, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o zhruba 6,5 procenta. Výsledky za celý rok 2025 by měla firma zveřejnit v březnu.