Britská veřejnost je krajně negativně naladěna vůči setrvání své země v Evropské unii. Podle průzkumu agentury Harris Interactive, zhotoveného pro Financial Times, by 50 % oslovených zvolilo vystoupení z unijních institucí, zatímco pro setrvání se vyslovilo jen 33 % dotázaných. Zbytek neví, nebo by nehlasoval ani pro jednu z možností. Šetření se zúčastnilo 2114 dospělých.
Pro britské politiky, kteří slibují do tří let vypsat referendum právě k tomuto tématu, by tak případné hlasování mohlo být od začátku jednoznačnou záležitostí. Proevropsky naladěné kruhy jsou mírou antipatie vůči integračním strukturám na kontinentě zdrceny.
Tlaku na slib uspořádání referenda po delší době jako první podlehl premiér David Cameron, který stojí v čele konzervativců. Pokud budou zvoleni znovu, Toryové všelidové hlasování vypíší v roce 2017. Cameron se také bude snažit ještě před referendem usmířit voliče pokusem o přenesení některých pravomocí z Bruselu zpět do Londýna.
Možnost vyjádřit se k členství v EU přijali Britové velmi pozitivně. Zhruba polovina jich Cameronovo rozhodnutí podporuje, proti se staví 21 %. Samotný premiér bude podle svých slov bojovat za setrvání království ve svazku s kontinentem. Přiznal ale, že ho čeká velmi náročný úkol.
Šéf britské vlády je pod tlakem protievropských konzervativních poslanců, stejně jako rostoucích preferencí protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP). Negativně vůči referendu o členství a vůči zpochybňování místa Británie v unii vystupují opoziční labouristé, vládní liberální demokraté, odbory a britští byznysmeni. Také americká vláda dala otevřeně najevo, že si přeje setrvání Británie v EU.
Zatím jediné podobné hlasování v britské historii se odehrálo v roce 1975, kdy dala veřejnosti možnost vyjádřit se labouristická vláda Harolda Wilsona. Británie tehdy byla členem Evropského hospodářského společenství teprve dva roky; vstoupila do něj pod vedením konzervativního kabinetu Edwarda Heatha. V referendu se nakonec 67 % voličů vyslovilo pro členství v evropských integračních strukturách.
Navzdory tomu, že nyní se proevropský tábor výrazně ztenčil, Cameron doufá, že se mu podmínky britského členství podaří změnit tak, aby dokázal voliče přesvědčit o výhodnosti setrvání v EU. Podle průzkumu FT by 12 % oslovených „určitě“ změnilo názor, pokud by byly podmínky projednány a přenastaveny ve prospěch Londýna. Dalších 47 % prohlásilo, že by to jejich pozici „pravděpodobně“ změnilo. Zbylých 41 % si přeje odchod z EU za každých okolností.
Mezi okruhy pravomocí, které by chtěl premiér vrátit, patří rybolov, regulace podnikání a právo a justice. Poslední jmenované považují Britové za obzvlášť důležité.
Z hlediska žebříčku priorit je ale Brusel britské veřejnosti v zásadě lhostejný. Problematika členství v EU se umístila na 14. místě z 15 nabízených. Na první příčky se dostaly zdravotnictví, vzdělání a ekonomika.
(Zdroje: FT, ČTK, Euroskop)