První březnový týden znepříjemnili senátoři odcházení druhého českého prezidenta Václava Klause, když se jej rozhodli pohnat před Ústavní soud pro velezradu. Stačilo k tomu osmatřicet souhlasných hlasů z celkových až 81 možných. Ale ve hře může být mnohé.
Velezradou definuje zákon o Ústavním soudu jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.
Skupině senátorů vzešlé z celého politického spektra vyjma ODS vadila nejen Klausova novoroční amnestie, ale další čtyři věci. Jde o otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus - navzdory pravomocnému verdiktu - nijak nerozhodl. Dále senátorům vadí to, že Klaus dosud nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny.
Poslední problém se týká přímo Ústavního soudu. Klaus podle senátorů porušil své povinnosti, když po dvou neúspěších v Senátu nenavrhl další kandidáty na soudce. Klausova nečinnost je podle ústavní žaloby výrazem despektu jak vůči Senátu, tak Ústavnímu soudu a směřuje k oslabení jedné z nejvýznamnějších pojistek demokratického zřízení.
Než se ale Ústavní soud začne zabývat konkrétními argumenty senátorů, musí řešit to, zda jsou splněny všechny podmínky pro věcné projednání žaloby. Soudci také posoudí, zda Senát ústavní žalobu schválil v souladu se všemi pravidly. Pokud soud podnět neodmítne z procesních nebo formálních důvodů, musí svolat veřejné jednání. Po ukončení ústního jednání, které může být i vícedenní, Ústavní soud na uzavřené poradě buď žalobě vyhoví a rozhodne, že se prezident republiky dopustil velezrady, anebo ho ústavní žaloby zprostí. Soud by mohl rozhodnout do konce března.
Již dnes Ústavní soud rozhodl, že se nebude věcně zabývat kontroverzní novoroční amnestií prezidenta Václava Klause. Návrh skupiny senátorů na zrušení druhého článku amnestijního rozhodnutí, tedy zastavení kauz trvajících déle než osm let, soudci odmítli. Přezkoumávání amnestie by tím mělo skončit.
V případě, že Ústavní soud žalobě kvůli velezradě vyhoví, ztratí prezident podle zákona svůj úřad i způsobilost jej znovu nabýt. Klaus, který už tak jako tak nebude ve funkci (končí ve čtvrtek 7. března), by teoreticky mohl přijít o peníze, jež mu náleží po skončení mandátu.
"Jsem plně přesvědčen o tom, že o mé skutečné činy nebo přečiny nebo nedobré činy v této žalobě Senátu opravdu nejde. A dokonce mám podezření, a to je skoro to nejsmutnější, že to ti senátoři dobře vědí," uvedl Václav Klaus k dnešnímu podání historicky první žaloby na prezidenta k Ústavnímu soudu. Politický střet se podle něho nemá dostat až do této roviny a je prý smutný z toho, kam politika klesla.
Komentáře se nezdrželi ani jiní významní představitelé vrcholné české politiky. "Pokládám to za hysterickou reakci, protože velezrada je přesně definovaný pojem a amnestie se do něho prostě nevejde," uvedl nastupující prezident Miloš Zeman. Doplnil, že na místě senátorů by spíše usiloval o to, aby Ústavní soud zrušil amnestii jako celek, či realisticky o to, aby zrušil její druhý článek, který zastavuje dlouho trvající trestní stíhání.
Za "obyčejnou lidskou pomstychtivost" potom čin označil premiér Petr Nečas. „Kdyby šlo o útoky na prezidenta, ale je to útok na celou pověst naší země v zahraničí. Je motivován čistě osobní nesnášenlivostí,“ upozornil předseda české vlády.
Reakce politologů v rostoucím počtu případů hovoří o tom, že cílem podané žaloby je zabránit prezidentu Klausovi v dalším výrazném politickém angažmá po jeho odchodu z funkce prezidenta. „Je to nenávistný krok těch, co mu chtějí zabránit v návratu do politiky,“ uvedl například senátor Jaroslav Kubera.
Deník Wall Street Journal dnes napsal, že obvinění z velezrady je ohromujícím závěrem Klausovy dlouhé kariéry ve veřejné službě, jejíž počátky sahají až do období konce komunismu v bývalém Československu. Žaloba podle listu může Klausovi ztížit snahu zachovat si politický vliv. V ranním doporučení investičních aktivit Wall Street Journal napsal, že vývoj v České republice nebude mít přímý vliv na české finanční trhy. Zvýšená ostražitost k českým akciím ale může nastat.
I kdyby byl Klaus shledán vinným, bude to mít jen malý praktický efekt, tvrdí článek list The New York Times. Přesto analytici soudí, že senátní žaloba poznamená jeho odkaz a může odradit i budoucí prezidenty. Ti mají sice většinou jen ceremoniální roli, ale zároveň jmenují soudce, vyhlašují amnestie a ovlivňují zahraniční politiku, uvedl The New York Times.
Jaká je podle vás motivace ústavní žaloby senátorů proti prezidentu Václavu Klausovi? Hlasujte a diskutujte v nové anketě ZDE