Růst cen uhlí se po překotném prvním čtvrtletí zadrhává… Fundamenty hovoří proti

Největší kvartální růst ceny uhlí za dva roky není předzvěstí dlouhodobého oživení této energetické komodity, vyplývá z průzkumu mezi analytiky. Těžaři totiž svými investicemi do nových provozů zvyšují nabídku tak rychle, že poptávka největších světových odběratelů v čele s Čínou nebude stačit.

Referenční kontrakt pro australské energetické uhlí, který slouží jako argument pro pravidelné vyjednávání o cenách vedených mezi těžaři a odběrateli, za první čtvrtletí letošního roku vylétl o devět procent na průměrných 91,62 dolaru za tunu, což byl největší skok od australských záplav na začátku roku 2011. Od svého tříletého dna z 19. října loňského roku na úrovni 78,05 USD/t již cena uhlí poskočila o 13 procent, vyplývá z dat IHS McCloskey. Nyní ale přichází další strmá otočka, tentokráte dolů – za týden kontrakt propadl od 1,25 dolaru na 87,9 dolaru za tunu.



Průzkum provedený agenturou Bloomberg mezi analytiky osmi významných finančních institucí včetně Barclays (2,93 GBP, -1,39%) a Deutsche Bank (31,1 EUR, -0,96%) upozorňuje investory, ať berou cenový výkon uhlí v prvním čtvrtletí letošního roku spíše jako jednorázový výkyv. Za celý rok totiž počítají s průměrnou cenou tuny energetického uhlí na úrovni 95 dolarů, což je pouze tři a půl procenta nad průměrem dosaženým za první tři měsíce letošního roku.

Překážky pro další růst

Analytici oslovení agenturou Bloomberg při prognóze dalšího vývoje cen uhlí nepřekvapivě často mluví o Číně. Ta je totiž největším konzumentem většiny komodit. V případě cen energetického uhlí vidí dva hlavní problémy – slábnoucí poptávka a přemrštěná nabídka.

Za jeden z důležitých faktorů omezujících poptávku Číny po energetickém uhlí přitom považují rostoucí využívání vodních elektráren. Růst elektřiny získávané z vodních zdrojů v zemi za první tři měsíce letošního roku dosáhl 24 procent na 82 miliard KWh, zatímco výkon tepelných elektráren spalujících uhlí vzrostl o procento na 643 miliard kWh.

Čína se navíc před únorovými oslavami svého Nového roku uhlím značně zásobila, a tak nyní její potřeba dovozu citelně klesá - v prosinci dovezeno 35,1 milionu tun energetického uhlí, v lednu 30,6 mil. t, a v únoru 23,3 mil. t.

Těžaři přitom stále navyšují svojí produkci, čímž také negativně ovlivňují cenový vývoj. „S tím jak Austrálie, Kolumbie a Indonésie stále zvyšují svůj vývoz uhlí, nebude zřejmě poptávka Číny schopna rostoucí objem absorbovat,“ upozornil před týdnem Peter O’Connor, analytik Merrill Lynch. „Nízké ceny tak budou nezbytné po delší dobu a vynutí si škrty v objemu produkce a přezkoumání nových těžebních projektů,“ dodal.

(Zdroj: Bloomberg, Merrill Lynch, Reuters)