Aktualizováno Nedávno zveřejněné výsledky průzkumu týkajícího se bohatství domácností v jednotlivých evropských zemích byly médii často interpretovány tak, že Němci by neměli periferii eurozóny poskytovat pomoc. Z dat Evropské centrální banky totiž vyplynulo, že Němci drží nejméně bohatství ze všech zemí eurozóny. Poukazuje na to pohled na mediány čistého bohatství domácností, které ukazuje první graf (v tisících eur).
Z tohoto obrázku by se zdálo, že Němci jsou v Evropě nejchudší a že mezi jednotlivými zeměmi panují velmi vysoké rozdíly. Měřeno mediánem mají domácnosti v zemích jako Belgie, Španělsko či Itálie třikrát až čtyřikrát více bohatství než německé domácnosti. I domácnosti v Řecku by podle tohoto měřítka byly bohatší než Němci. Podle mnohých tak tato data znamenají, že Němci by neměli finančně pomáhat o dost bohatším Řekům, Španělům či Portugalcům.
Překvapivé je to, že zatímco se pozornost upřela na medián, průměrům velká pozornost věnována nebyla. Pokud se přitom porovnají s mediány, poskytují významnou informaci o tom, jak je bohatství ve společnosti rozděleno. Druhý graf ukazuje bohatství domácností podle průměrů a vidíme z něj, že podle tohoto měřítka Němci nejchudší nejsou:
Rozdíl mezi mediánem a průměrem dané země indikuje, jak nerovnoměrně je bohatství v dané společnosti rozloženo. Uvedená data pak ukazují, že tento rozdíl je největší v Německu. Zde průměr bohatství domácností téměř čtyřikrát převyšuje medián. Ve většině ostatních zemí tento poměr dosahuje jen 1,5 – 2. V Německu je tedy bohatství koncentrováno v rukou nejbohatších domácností mnohem více než jinde. Jinak řečeno, Německo je bohaté, ale projevuje se to pouze na majetku těch nejbohatších.
Nerovnost v rozdělení bohatství mezi domácnostmi je patrná i tehdy, pokud porovnáme bohatství domácností s nejvyššími a nejnižšími příjmy (nejbohatších a nejchudších 20 %). Toto porovnání, prezentované v posledním grafu, ukazuje, že nejbohatší domácnosti mají v Německu 149krát více majetku než ty nejchudší. Podle tohoto měřítka je tak Německo zemí s největšími rozdíly v bohatství domácností. S odstupem za ním následuje Francie a Rakousko. Nejmenší rozdíly najdeme naopak v Nizozemí, Španělsku, Řecku a Portugalsku.
Věnovat bychom se měli i tomu, zda bohatství domácností představuje dobrý indikátor bohatství celého národa. Velká část majetku totiž může být v rukou vládního sektoru či firem. Jestliže za měřítko celkového bohatství použijeme celkovou kapitálovou zásobu, ukáže se, že zdaleka nejbohatšími zeměmi jsou země na severu eurozóny (měřeno kapitálovou zásobou na hlavu). Nejchudší je naopak jih Evropy. Takto měřené bohatství přitom na severu více než dvakrát převyšuje bohatství na jihu. Je tedy faktem, že Německo je jednou z nejbohatších zemí eurozóny, ovšem s tím problémem, že bohatství je v této zemi rozloženo velmi nerovnoměrně. Méně majetní Němci tak mají dojem, že německá pomoc zbytku Evropy není spravedlivá.
Uvedené je výtahem z „Are Germans really poorer than Spaniards, Italians and Greeks?“, autory jsou Paul De Grauwe a Yuemei Ji.
Zdroj: VOX