Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Blanchard: Jak správně načasovat rozpočtovou konsolidaci

Blanchard: Jak správně načasovat rozpočtovou konsolidaci

9.5.2013 7:58
Autor: Redakce, Patria Online

Mnoho vyspělých ekonomik dosáhlo vysokého zadlužení. U některých zemí je namístě snaha o rychlejší konsolidaci, u některých je lepší s ní počkat na pozdější dobu. Správné rozhodnutí závisí na pečlivém uvážení konkrétní situace. Pokud jsou fiskální multiplikátory vysoké, snížení vládních výdajů a zvýšení daní má i v krátkém období velký dopad na produkt a výsledný vliv na poměr dluhu k HDP je naopak malý. HDP může dokonce klesnout více než dluh a zpočátku tak může míra zadlužení dokonce vzrůst. Vysoké multiplikátory ale samy o sobě nemají vliv na načasování konsolidace. Jestliže zůstanou vysoké i v budoucnu, projde si ekonomika stejně bolestivým procesem. Kdyby ale měly do budoucna klesnout, měla by většina rozpočtové konsolidace proběhnout až v budoucnu.

Existují minimálně tři důvody, proč by nyní měly být multiplikátory vyšší než v budoucnu. Nominální sazby leží blízko nuly a centrální banky mají tudíž menší prostor pro pokusy o vyvážení fiskálního utahování. V budoucnu dojde k normalizaci sazeb a bude větší prostor pro reakci na fiskální politiku. Multiplikátory by se mohly pohybovat blízko nuly. Současné multiplikátory zvyšuje i špatně fungující finanční systém. Spotřeba tak více závisí na současných příjmech, investice na současných ziscích. Uzdravování finančního sytému by mělo vést k tomu, že tento efekt bude slábnout. A několik studií zjistilo, že multiplikátory jsou vyšší během období, během kterých se v ekonomice nachází mnoho nevyužitých kapacit.

Dalším argumentem pro pozdržení konsolidace je nízký růst. Ekonomika je tak, co se týče možnosti pádu do recese, zranitelná. Konsolidace je tedy v takové situaci rizikovější než při běžné výši růstu. Současná fiskální konsolidace v USA tudíž není tak škodlivá, protože poptávka soukromého sektoru je relativně silná. Opak platí o zemích, kde je tato poptávka slabá. Máme jen obecnou představu o tom, kde se nachází kritická hranice růstu. Víme ale například, že pokles růstu ze 4 % na 2 % má jen minimální dopad na objem špatných úvěrů, ale pokles z 2 % na 0 % má dopad daleko větší (s přímým vlivem na celý bankovní sektor a nové úvěry).

Třetí argument pro pozdější konsolidaci souvisí s rizikem poškození dlouhodobého růstu. Například DeLong a Summers tvrdí, že takzvaný proces hystereze spojuje krátkodobé cykly a dlouhodobý trend. To znamená, že fiskální politika má dlouhodobý dopad na růst ekonomiky. Opět ale platí, že tento efekt nemá sám o sobě vliv na načasování konsolidace. Její pozdržení je namístě pouze v případě, že hystereze by byla v budoucnu slabší, než je tomu dnes. Ale podobně jako u multiplikátorů existuje řada důvodů, proč by tomu tak mělo dnes skutečně být. Pokud je například nezaměstnanost dlouhodobě nízká, podíl dlouhodobě nezaměstnaných se drží také nízko. A naopak. Ztráty dovedností a znalostí jsou přitom patrné zejména u dlouhodobě nezaměstnaných a hystereze tedy způsobuje problém hlavně v období vysoké nezaměstnanosti.

Motivací fiskální konsolidace jsou náklady spojené s vysokým dluhem. Většinou se hovoří o dvou typech těchto nákladů: Vysoký dluh vede k problémům při tvorbě kapitálu a dluhem vyvolané vysoké daně snižují efektivitu fungování ekonomiky. K těmto faktorům ale musíme přičíst ještě další. Obavy z defaultů zvyšují rizikové spready, které snižují schopnost vlády splácet dluh a zvyšují náklad půjček i u soukromých subjektů. S rizikem defaultu se následně zvyšuje i nejistota týkající se budoucích daní a inflace. Všechny tyto efekty by pravděpodobně měly negativní dopad na růst.

V neposlední řadě si musíme být vědomi rizika existence různých rovnováh. „Dobrá“ rovnováha nastane v případě, kdy se investoři domnívají, že vláda bude schopna své dluhy splatit. „Špatná“ nastane, když investoři vládě nevěří. Obecně se nedá předpovídat, které rovnováhy bude dosaženo a investoři tak mají tendenci se podobným nejistotám prostě vyhnout. Situaci může řešit centrální banka, která intervenuje na trhu a udržuje sazby nízko. Není ale jednoduché určit, ve které rovnováze se trh nachází a jaká je výše sazby odpovídající té „dobré“. Centrální banka navíc nemusí být ochotná k tomu, aby zvyšovala objem rizika ve své rozvaze.

I silná a dlouhodobá fiskální konsolidace snižuje poměr dluhu k HDP pomalu. Například jeho snížení ze 100 % na 60 % by pravděpodobně zabralo několik desetiletí. Zadlužení tedy bude vysoké ještě dlouhou dobu. Jsou tu ale i dobré zprávy. Trhy nehledí jen na současné dluhy a deficity, zajímá je důvěryhodnost. Nejde tedy o to, určit nějakou kritickou hranici zadlužení, ale o získání kredibility. Významný je tak střednědobý plán konsolidace, fiskální pravidla a v některých případech i penzijní a zdravotní reformy. Intenzita současné konsolidace by pak měla záviset i na síle poptávky soukromého sektoru. Tuto možnost ale samozřejmě nemají země, které již ztratily přístup na trhy.

Uvedené je výtahem z „Fiscal consolidation: At what speed?“, autory jsou Olivier Blanchard a Daniel Leigh.

(Zdroj: VOX)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data