Zatímco Spojené státy se po roce dokázaly dostat zpět na čelo v celosvětovém žebříčku konkurenceschopnosti, řada evropských států, včetně Velké Británie či Francie, pokračuje v sestupu a nedávná opatření na zlepšení jejich fiskální pozice jim ku prospěchu příliš nejsou. Podvazují růst a zvyšují sociální napětí, což ekonomikám pouze škodí. Vyplývá to ze studie vysoké školy IMD ve švýcarském Lausanne, která přichází uprostřed debaty o nutnosti revidovat politiku drastických rozpočtových škrtů.
Podle žebříčku World Competitiveness Rankings se do první čtyřky krom USA dostaly Švýcarsko, Hong Kong a Švédsko. Do nejlepší desítky z Evropy pronikli ještě Norové a Němci. Jiné významné evropské ekonomiky ztrácejí pozice už 16. rokem.
Výsledky srovnání podle jeho autorů ovlivní debatu o úsporných opatřeních. „Zatímco eurozóna zůstává zaseknutá, mocný comeback Spojených států na čelo žebříčku konkurenceschopnosti spolu s lepšími zprávami z Japonska oživily diskuzi o šetrnosti,“ tvrdí Stephane Garelli z výzkumného centra IMD.
Medián odhadu 83 ekonomů oslovených agenturou Bloomberg prozrazuje, že růst amerického HDP by letos měl zpomalit na 2 %, oproti loňským 2,2 %. V příštím roce by se mělo dostavit zrychlení na 2,7 %, což by byl nejlepší výkon od roku 2006. Japonská ekonomika, která je třetí největší na světě, v minulém čtvrtletí vzrostla o 3,5 %, nejrychleji za uplynulý rok. Stále však pokulhává v růstu vývozu, firemních investic a mezd. Eurozóna vězí v nejdelší recesi od svého vzniku. Kontrakce HDP trvá už šesté čtvrtletí. Z velkých zemí je Německo osamoceným tahounem a i jeho růst je velmi slabý – ekonomika se zvedá pomaleji, než se předpokládalo.
„Strukturální reformy jsou nevyhnutelné, ale předpokladem dosažení konkurenceschopnosti je stále růst. Drsnost úsporných opatření navíc až příliš často naráží na odpor obyvatelstva,“ domnívá se Garelli. Cestu z recese by podle něj měla zaručit kombinace důrazu na průmysl, diverzifikace, exportu, investic do infrastruktury, vzdělání a podpory malých a středních podniků, dále fiskální disciplíny a zachování sociální soudržnosti. V posledním jmenovaném bodě IMD odkazuje na demonstrace, které v posledních letech zachvacují Řecko, Portugalsko, Španělsko, Kypr a další země.
Předseda Evropské komise José Barroso minulý měsíc prohlásil, že úsporná opatření, kterými se evropské země snaží bojovat s dluhovou krizí, již možná dosáhla svých limitů, protože jim hrozí ztráta politické a sociální podpory. "Ačkoli je tato politika v zásadě správná, myslím si, že v mnoha směrech dosáhla svých limitů," řekl Barroso. "K tomu, aby byla politika úspěšná, nestačí její důkladná příprava. Musí mít určitou minimální politickou a sociální podporu," dodal.
Barrosova slova některá média tlumočila jako konec éry úsporných opatření. Jeden z vysokých představitelů EU nicméně uvedl, že Barroso byl dezinterpretován a že k úsporným opatřením neexistuje žádná alternativa. "Představa, že se nyní začne utrácet na dluh a že období úspor skončilo, je mylná," prohlásil. Německá kancléřka Angela Merkelová dala jasně najevo, že úsporná opatření a hospodářský růst podle jejího názoru nestojí proti sobě a že rozpočtová konsolidace musí pokračovat. Hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Olivier Blanchard nicméně připustil, že snížení vládních výdajů mohlo mít na ekonomiku výraznější dopad, než se původně předpokládalo.
Podle IMD se v Evropě rozvírá stále větší propast. Zatímco Švýcarko, Norsko, Švédsko a Německo patří mezi „zářící úspěchy“, víc než polovinu „loserů“, tedy zemí propadnuvších od roku 1997 o víc než pět míst, v žebříčku tvoří jiné evropské země. Velká Británie sklouzla z 9. příčky v roce 1997 na současnou 18. Francie ve stejném období propadla o šest míst na 28. příčku.
Studie zároveň varuje, že jižní křídlo eurozóny - Itálie, Řecko, Španělsko a Portugalsko – nedostatečně diverzifikuje ekonomiku a omezuje výdaje. U Irska a Islandu podotýká, že země potřebují udržitelnou konkurenceschopnost a že nekontrolovatelná expanze by opět mohla vést ke katastrofě.
Spojené státy se z loňské druhé příčky posunuly na první místo díky zlepšujícímu se stavu finančního sektoru, technologickým inovacím a úspěchu tamních velkých společností. Silnou stránkou evropských šampionů je fiskální disciplína, dynamický sektor malých a středních podniků a také výkonnost exportérů. V případě skupiny BRICS byl vývoj smíšený. Rusko a Čína si podle IMD polepšily, zatímco Brazílie, Indie a Jižní Afrika v žebříčku klesly.
(Zdroje: CNBC, Reuters, IMD, Bloomberg)