Dlouholetý spor mezi Gazpromem a Evropskou komisí o přístupu k plynovodu OPAL, který je suchozemským pokračováním baltského Nord Streamu, by mohl skončit ve prospěch ruského plynárenského gigantu. EU by v případě OPALu mohla udělit výjimku z energetické legislativy s platností na 22 let, což by Gazpromu poskytlo 100 % kapacit plynovodu a umožnilo také zvýšit přepravu přes nedávno dokončené potrubí Gazela, které se na OPAL napojuje u českých hranic a vede do Bavorska.
O udělení kompletní výjimky z tzv. třetího energetického balíčku, podle něhož by měl nechat část plynovodu přístupnou pro konkurenci, se včera zmínil šéf Generálního direktorátu EK pro energetiku Phillip Lowe. Dosavadní omezení liberalizační unijní legislativy Gazpromu neumožňují zaplnit kapacitu OPALu víc než z poloviny.
Pokrok ve vyjednávání o výjimce potvrdil i výkonný ředitel exportní divize Gazpromu Alexandr Medveděv. „Doufám, že rozum zvítězí a my budeme moci využívat plnou kapacitu pro dodávky plynu zákazníkům podle kontraktů uzavřených před vstupem třetího balíčku v platnost,“ prohlásil Medveděv. Vyřešení záležitosti by podle něj mohlo přijít do konce roku.
Plynovod OPAL s kapacitou 35 mld. m3 plynu ročně vede z německého Greifswaldu, kde navazuje na ústí podmořského plynovodu Nord Stream, vydává se přímo na jih a ústí u obce Brandov na českém území. Dokončen byl v roce 2011, stejně jako první větev Nord Streamu, která dopravuje ruský plyn po dně Baltského moře přímo do Německa.
Na OPAL v Česku navazuje plynovod Gazela, dokončený letos na jaře. Investice do 166 km dlouhého potrubí si vyžádala celkem 10 miliard korun. Vlastníkem je společnost NET4GAS, již v březnu od německé energetiky odkoupilo konsorcium a Borealis Infrastructure za 41 mld. Kč. Peníze vložené do projektu by se měly vrátit do deseti let, předpokládaná životnost Gazely je přitom nejméně 70 let. Potrubí vede od obce Brandov v Ústeckém kraji až na Tachovsko, kde opouští naše území u Rozvadova a dál směruje plyn do jižního Německa. Potrubím by ročně mohlo protéct přes 30 mld. m3 plynu, což je víc než trojnásobek roční spotřeby ČR, resp. třetina roční spotřeby plynu v SRN.
má s evropskými energetikami uzavřeny kontrakty na dodávky, které počítají s plným využitím OPALu, avšak už tři roky se marně pokouší dostat se ze svěrací kazajky třetího energetického balíčku, který byl schválen v roce 2009. Legislativa se snaží omezit moc vertikálně integrovaných energetických šampionů, kteří kontrolují těžbu, přepravu i distribuci plynu či elektřiny. Společnosti mají povinnost poskytnout rovný přístup ke své infrastruktuře dalším dodavatelům, což má zvyšovat konkurenční tlak na trhu a tlačit ceny níž.
Nord Stream výjimku z balíčku získal. V případě OPALu Rusové argumentují tím, že jelikož navazuje na projekt přivádějící do Evropy výhradně ruský plyn, na jehož vývoz má monopol, žádný jiný dodavatel k plynovodu tak jako tak přístup nemá. Management Gazpromu si dlouho stěžuje, že Evropská komise zbytečně blokuje plné využití OPALu, jelikož jeho kapacity nikdo jiný krom Gazpromu nepoptává.
Podle zdrojů deníku Kommersant by se Brusel s Gazpromem mohl na udělení výjimky dohodnout do konce června. Podobně se minulý týden vyjádřil ruský velvyslanec v EU Vladimir Čižov. Výjimka by mohla posílit pozici ČR jako přepravního uzlu ruského plynu na cestě k bavorským zákazníkům.
(Zdroje: Kommersant, ČT, Eurasia Daily Monitor)