Americký korporátní sektor vykázal za první kvartál velmi slušnou sadu čísel, a podpořil tak rally, která od ledna vytáhla index S&P 500 o 15 % výš. Podle analýzy deníku Wall Street Journal však výsledky nemusí být tak dobré, jak se na první pohled zdají.
Díky prodloužení velké slevy na dani si desítky společností výrazně zvýšily zisky. Účetní pravidla jim totiž dovolila, aby si v 1Q z daní odečetli náklady na výzkum a vývoj za celý loňský rok. Mnoho korporátních gigantů si tak v položce čistého zisku polepšilo o víc než 10 %.
Výsledková sezóna je téměř u konce, 465 firem z S&P 500 dohromady ohlásilo meziroční růst tržeb o 2,1 %. Náklady stoupaly trochu rychleji, takže zisky před zdaněním zaznamenaly jen 0,9% vzestup. Pětistovka největších amerických firem si ale stranou na daňové odvody dala o 5,6 % prostředků méně než loni, což jejich kumulativnímu čistému zisku pomohlo k solidnímu 6,7% růstu.
Hlavním důvodem jsou zmiňovaná prodloužení nejrůznějších daňových úlev, tvrdí Jeffrey Hoopes z Ohio State University, který se tématem zabýval v nedávno dokončené disertaci.
Některým společnostem výhodná účetní metodika pomohla výrazně. vykázal za loňský rok výdaje na výzkum ve výši 6,8 mld. USD, což z něj činí jednoho z největších investorů do výzkumných aktivit. Společnost si na daně za 1Q13 odložila stranou polovinu z toho co o rok dříve, i když její zisk před zdaněním vzrostl o 2 % na 3,6 mld. USD. Skutečná daňová sazba Googlu klesla z 18,5 % na 7,9 %. Pokud by musel platit stejnou sazbu jako loni, finanční úřad by mu sebral dalších 380 mil. USD. „Tato sleva byla zavedena před 25 lety kvůli stimulaci inovací – a přesně na tohle ji používáme,“ prohlásila mluvčí společnosti.
Výrobce procesorů a dalších polovodičových součástek si pomohl k poklesu zdanění z loňských 28,2 % na 16,3 % letos (za 1Q). Firma loni do výzkumu a vývoje vložila 10 mld. USD, nejvíc ze všech veřejně obchodovatelných společností v USA. Farmaceutické společnosti Abbot Laboratories se sazba propadla z 24,2 % na mizivá 1,8 %. klesla ze 36,8 % na 23,1 %.
Na poklesu se nejvíc podílelo prodloužení odpočtu výzkumných výdajů. Daňová úleva, která je aplikovatelná na přírůstky výdajů na výzkum, podle senátní komise pro finance stojí federální pokladnu 7 mld. USD ročně. Poprvé byla zavedena v roce 1981 a i když se nikdy nestala pevnou součástí daňového systému, byla od té doby prodloužena 15krát.
Naposledy vypršela na konci roku 2011, což znamená, že loni si firmy nemohly nárokovat slevu na základě výdajů z předloňského roku. To vysvětluje vysokou výši zdanění v loňském roce a poměrně bolestivý zásah do zisků. Nové prodloužení, které Kongres v tichosti schválil v lednu, bude platit jen rok, což znamená, že meziroční srovnávání výsledků by mohlo opět ztratit na relevantnosti.
Úleva pomáhá nejvíc třem odvětvím: počítačům a elektronice, chemičkám a farmaceutickým koncernům a výrobcům dopravních prostředků. V rámci těchto sektorů profitují hlavně obři. „Je to zejména velká korporátní Amerika. Malé firmy nejsou dost ziskové na to, aby nárok na slevu mohli uplatňovat,“ tvrdí profesor ekonomie Nirupama Rao z New York University.
Míra, s jakou investoři daňovou úlevu započítali do očekávání ohledně výsledků firem a přizpůsobili tomu své pozice, se dá odhadnout těžko. Kongres prodloužení schválil 1. ledna v rámci dohody o fiskálním útesu. Ta měla Spojeným států paradoxně pomoci v cestě ke zdravějším veřejným financím. Podle zběžného prohlédnutí údajů Thomson Reuters dopad slevy analytici při sestavování prognóz zohlednili pouze u jedné firmy: .
V dalších kvartálech už korporátní sektor z nižších daní profitovat nebude. Podle průzkumu Thomson Reuters by čistý zisk firem z S&P 500 měl ve 2Q13 vzrůst meziročně o 2,7 %, polovičním tempem oproti 1Q13.
(Zdroje: WSJ, Thomson Reuters)