Aktualizováno Evropská centrální banka je připravena nasadit nové nestandardní nástroje, provázené šíří vedlejších dopadů, jakmile krok vyhodnotí jako žádoucí. Zvažuje i záporné úrokové sazby, uvedl guvernér ECB Mario Draghi. Zopakoval odhodlání ECB učinit vše pro ochranu eura. Měna reagovala výraznějším oslabením, následně ale její směr otočila data, zejména lepší německý ZEW.
„Budeme na tato opatření nahlížet s otevřenou myslí pro jejich efektivitu a možnost uplatnění v rámci našeho mandátu,“ uvedl Draghi. „Část z těchto opatření provázejí nechtěné dopady, to je ale nevylučuje z použití. Vyžádá si to přísné posuzování a usměrňování těchto dopadů. Současné podmínky na trhu a určitá stabilizace dle Draghiho ukazují na opětovný růst zásahu úrokových sazeb jako nástroje měnové politiky.
Draghi zopakoval úvahy Evropské centrální banky o uplatnění záporných úrokových depozitních sazeb. Ty jsou u nuly od července. Dalšími možnostmi jsou nastavení kolaterálu či dlouhodobé půjčky. „Máme celou řadu možností v rámci standardních i nestandardních opatření, které můžeme uplatnit v případě, že si to podmínky vyžádají,“ uvedl Draghi.
Draghi uvedl, že domácí poptávka v eurozóně by nadále měla těžit z uvolněného nastavení měnové politiky, nízké domácí inflace i zlepšení finančních trhů s dopadem do bohatství a důvěry. „Příchozí ekonomická data sice ukazují určité zlepšení, ale z velmi nízkých úrovní,“ dodal Draghi. K uklidnění na finančních trzích dle něj významně přispěl oznámený program odkupu aktiv na volném trhu (OMT), aniž by zatím byl použit. "ECB byla schopna posílit svou kontrolu nad měnovými podmínkami v eurozóně, což je nezbytné pro adekvátní měnový impuls ekonomice," uvedl Draghi.
Necelý rok do oznámení záměru operací na otevřeném trhu jsou podle Draghiho efekty viditelné komukoli. "Banky byly schopny opětovného přístupu na trh za účelem financování i navýšení kapitálu, významně se snížila divergence zápůjčních nákladů. Oznámení pomohlo jak periferním ekonomikám eurozóny, tak jejímu jádru," řekl Draghi.
Řídící výbor ECB je podle Draghiho nastaven dlouhodobě akomodativní měnové politice a to tak dlouho, jak bude potřeba. „Budeme velmi pozorně monitorovat příchozí informace a vývoj ekonomiky a zůstane připraveni zasáhnout,“ zdůraznil Draghi.
Historie snižování sazeb ECB od počátku krize v roce 2008:
| 2013 | 8 May. | 0.00 | 0.50 | 1.00 |
| 2012 | 11 Jul. | 0.00 | 0.75 | 1.50 |
| 2011 | 14 Dec. | 0.25 | 1.00 | 1.75 |
| | 9 Nov. | 0.50 | 1.25 | 2.00 |
| | 13 Jul. | 0.75 | 1.50 | 2.25 |
| | 13 Apr. | 0.50 | 1.25 | 2.00 |
| 2009 | 13 May | 0.25 | 1.00 | 1.75 |
| | 8 Apr. | 0.25 | 1.25 | 2.25 |
| | 11 Mar. | 0.50 | 1.50 | 2.50 |
| | 21 Jan. | 1.00 | 2.00 | 3.00 |
| 2008 | 10 Dec. | 2.00 | 2.50 | 3.00 |
| | 12 Nov. | 2.75 | 3.25 | 3.75 |
| | 15 Oct. | 3.25 | 3.75 | 4.25 |
| | 9 Oct. | 3.25 | - | 4.25 |
| | 8 Oct. | 2.75 | - | 4.75 |
| | 9 Jul. | 3.25 | - | 5.25 |
(Zdroj: ECB)
Směrem ke vládám Draghi vyslovil důraz na pokračování reforem i dotažení projektu bankovní unie. „Mohou poskytnout odpověď na řadu současných výzev eurozóny, včetně nerovných úvěrových podmínek a fragmentace finančních trhů,“ uvedl šéf ECB. Například stratég Citi William Buiter nicméně očekává nejméně u sedmi evropských zemí do roku 2017 nějakou (či nějakou další) formu restrukturalizace dluhu. Těmito zeměmi Kypr, Řecko, Irsko, rozsáhlá ekonomika Itálie, Portugalsko, Slovinsko a rovněž pro eurozónu významná ekonomika Španělska.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, ECB, CNBC, AP)