Během návštěvy pro nás stále nejoblíbenější zahraniční destinace nám může přijít na mysl i to, jak si Chorvatsko vede ekonomicky. Před dvěma lety jsem zde toto téma trochu rozebíral, obrázek to nebyl nijak povzbudivý. Po dvou letech je hůře.
Vývoj chorvatského HDP není během a po krizi nepodobný tomu našemu – propad, určité oživení a zase propad. Krize stáhla chorvatskou ekonomiku dolů o 7 %. Ani rok 2010 nebyl nijak růžový, až v roce 2011 se Chorvatsko dostalo na cca nulový růst. Pokud se někdo radoval, bylo to předčasné. V roce 2012 se ekonomika opět propadá do recese. Z grafu od (32,44 EUR, 1,65%) je vidět, jak před krizí táhla ekonomiku zejména spotřeba soukromého sektoru a investice. V roce 2008 už jen investice, v roce 2009 už se propadají investice i spotřeba a (typicky) i zásoby. Vše tlumí exporty, které znatelně pomáhají i v roce 2010, kdy ekonomiku táhnou dolů investice. V roce 2011 se vyvažují negativní investice se zásobami a exporty, v roce 2012 se ale k negativnímu vlivu investic přidává opět negativní vliv spotřeby soukromého sektoru.
První z následující dvojky grafů ukazuje kumulovaný efekt výše popsaného – to, kam se od roku 2007 dostal produkt Chorvatska a dalších vybraných zemí a regionů. Zdaleka nejlépe je na tom Polsko a CEE region. Opak naopak platí o krizí postižené Itálii, která si ale stále vede lépe než Chorvatsko (pro které je nejdůležitějším obchodním partnerem). Jeho produkt je totiž nyní v porovnání s rokem 2007 skoro o 10 % nižší, v Itálii to je nějakých 7 %. Ve stínu fíkovníku na břehu Jaderského moře se to asi nezdá, ale Chorvatsko na tom ekonomicky dobře není.
Poslední graf jsem vybral proto, že je zajímavé porovnat, jak je Chorvatsko atraktivní pro turisty z jednotlivých zemí a jak je atraktivní pro zahraniční kapitál. Přesná čísla neznám, ale odhaduji, že turistickou velkou trojkou jsou pro Chorvatsko Němci, Rakušané a Češi, o něco za nimi jsou Slováci, Maďaři, Poláci a hlavně na severu Italové. Příliv přímých zahraničních investic FDI do Chorvatska vrcholil v letech 2006 – 2008. Celkově jim dominují Rakušané, znatelný je příspěvek Nizozemců, Němců a Maďarů. Mezera mezi turistickou a investiční atraktivitou Chorvatska je naopak velká u nás i u Slováků. Za pozornost pak stojí, že v posledních letech příliv FDI do Chorvatska znatelně vyschl a představuje tak jeden z kritičtějších bodů této ekonomiky.
Podle odhadů DB dosahuje chorvatský produkt na hlavu asi 55 % průměru EU15 (u nás to je asi 72 %). Veřejný dluh dosahuje 60 % HDP a bude dále růst, země ztratila investiční rating. Nezaměstnanost klesla ze zimních cca 22 % na současných necelých 20 %. To ale spíše odráží značně cyklický vývoj chorvatské nezaměstnanosti, strukturální problémy jsou podle žebříčků konkurenceschopnosti vysoké. U zemí jako je Chorvatsko snad ještě více než obvykle vystupuje do popředí nesoulad mezi ekonomickým/číselným pohledem na kvalitu života a pohledem, řekněme, očima člověka. Možná, že nejeden Němec, Rakušan, Čech a zástupce dalších zemí se znatelně vyššími příjmy na hlavu by je rychle vyměnil za chorvatský průměr doplněný o malou kuču někde na pobřeží. Ale nezaměstnanost asi bolí všude stejně. Sretan put!
Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.