Zahraniční vlády začaly Londýnu radit se zahraniční politikou, konkrétně s jeho komplikovaným vztahem k Bruselu. Postoj nejvýznamnějších britských partnerů, včetně Spojených států a Japonska, je jasný: Velká Británie musí v EU zůstat, jinak riskuje úpadek do ranku druhořadých. Prazvláštní jev, kdy jeden stát jakoby ví, co je v nejlepším národním zájmu státu jiného, vzbuzuje pozornost ani ne kvůli mezinárodnímu altruismu, jako spíš pro obchodní zájmy, které se za postoji Washingtonu či Tokia skrývají.
Základní vysvětlení by se dalo shrnout takto: mnoho společností ze široké škály zemí od Spojených států po Austrálii používá ostrovní království jako odrazový můstek pro expanzi do Evropy; a britský vliv v institucích EU k prosazování svých zájmů. Liberální Londýn v unii patří k předním zastáncům svobodného obchodu a neomezené soutěže, což nadnárodním korporacím nadmíru vyhovuje.
Příklad. Top manažeři automobilky se loni rozhodovali, jestli zavřou továrnu v Británii či v Německu. Nakonec rozhodli odepsat provoz na kontinentu. Podle zdrojů deníku Wall Street Journal by však byla uzavřena britská továrna, pokud by se Londýn rozhodl z EU vystoupit a ztratil přístup k půlmiliardovému vnitřnímu trhu. Velkým investorem v Británii je z naprosto stejného důvodu i japonská , která zde první provoz otevřela před 20 lety. Japonci od té doby v zemi investovali 2,1 mld. GBP a zaměstnávají zde přes 3000 lidí. Britská vláda spočítala, že domácí automobilky v roce 2009 na clu, které by jako mimounijní subjekty musely odvádět, ušetřily 900 mil. GBP. Za to už se vyplatí dát Londýnu přátelskou radu.
Poslední zemí, která projevila starost o směřování Británie, se stala Austrálie. Její ministři rozeslali svým britským protějškům dopisy, podle nichž se Londýn odchodem z EU odsoudí k ztrátě statusu hospodářské velmoci. Nad obsahem některých psaní by zaštkalo srdce nejednoho patriota. „Austrálie oceňuje britskou sílu a odolnost a s radostí očekává, že Británie bude nadále patřit mezi vedoucí ekonomiky a schopné mocnosti. Silné a aktivní členství v EU k tomu bude přispívat,“ uvádí se v dopise adresovaném ministerstvu zahraničí.
V dalším, zaslaném ministru obchodu Cableovi, je taktéž vyzdvihována „aktivní“ role Velké Británie v EU. „Silné vazby Austrálie na Velkou Británii umožňují australským firmám použít Británii jako základnu pro ochod a investice na širším trhu EU. Vyzývám Velkou Británii, aby si svůj vliv zachovala tím, že zůstane angažovaným účastníkem všech aspektů vnitřního trhu EU,“ stojí dál v dopise, zveřejněném britskou vládou jako součást zprávy o revizi členství v EU.
Podobně se už v lednu vyjádřili nejmenovaní američtí představitelé. O víkendu vyšlo najevo, že ke sboru na obranu britského členství v evropském se připojili i Japonci. Ti v memorandu poslaném na Foreign Office uvedli, že „Brixit“ by ohrozil 1300 japonských firem s britskými pobočkami.
Zahraniční tlak nijak neulehčuje dilema premiéra Davida Camerona, který Britům k otázce slíbil vypsat referendum. Zatím však nesdělil, na čí straně bude stát, a za zády má euroskeptické křídlo svých konzervativců. Nepomohla ani zveřejněná revize, která tvrdí, že v šesti klíčových oblastech regulace je rovnováha sil mezi Bruselem a Londýnem „zhruba přiměřená“.
Euroskeptický tábor konzervativců tvrdí, že miliardy liber, které musí Londýn každoročně odvádět do společné evropské kasy, by nalezly daleko lepší upotřebení doma v rámci prorůstových opatření. Oponenti namítají, že i zmínka o odchodu vytváří nejistotu, která poškozuje britské komerční zájmy. Ministerský předseda se snaží mezi oběma skupinami manévrovat. Chce znovu projednat základní smlouvy a vydobýt si na Bruselu ústupky v oblastech jako zaměstnanost či hraniční kontroly. Poté prý nechá o výsledku hlasovat britské voliče, ne však dřív než v roce 2017, kdy už by ale nemusel být u moci.
Obhájci britského členství v EU poukazují na výhody vnitřního trhu a také na obrovskou vyjednávací sílu, kterou blok 28 zemí disponuje na mezinárodní aréně. Ta by se mohla ukázat například při nedávno zahájených rozhovorech o zóně volného obchodu mezi EU a USA. Londýn by sám těžko mohl získat takové výhody, jaké si na Washingtonu může vymoci Brusel. Britská vláda také poukazuje na pozitivní efekt dohody EU o volném obchodu s Jižní Koreou, který pro britské firmy odhaduje na 500 mil. GBP ročně. V případě dojednání zóny se Spojenými státy by mohly na clech ročně ušetřit až 1 mld. GBP.
Proti záměru znovu vyjednávat o základních podmínkách členství v EU se postavila i skupina vlivných podnikatelů, kteří dali svůj nesouhlas najevo v otevřeném dopise zveřejněném ve Financial Times. "Vyžadovat takový krok v situaci, v jaké se teď nacházíme, by znamenalo ohrozit naše členství v EU a pro britský podnikatelský sektor vytvořit škodlivou nejistotu. To je to poslední, o co by měl premiér usilovat," stojí v dopise. Premiérův postoj odmítá například zakladatel společnosti Virgin Group Richard Branson, šéf londýnské burzy Chris Gibson-Smith, ředitel reklamní agentury WPP Martin Sorrell a sedm dalších podnikatelů.
(Zdroje: FT, WSJ, Bloomberg, LN, ČTK)