Uklidnění evropské dluhové krize a chabé známky oživení hospodářské aktivity na kontinentu lákají investory, kterým se zamlouvají vybrané evropské firmy, ale dosud je odrazovala politická rizika a nepředvídatelnost dalšího vývoje.
Poslední data naznačují, že 17 zemí eurozóny se začíná vymaňovat z recese – těsně, ale přece. „Růst v eurozóně stále osciluje kolem nuly, ale zlepšuje se a trh na to reaguje,“ tvrdí Rory McPherson z investiční skupiny Russell Investments. Starý kontinent prý skrývá slušný potenciál, dodává a poukazuje na levnější valuace evropských akcií oproti americkým.
A není sám. Evropské tituly začala nedávno k nákupu doporučovat i banka , která odhaduje, že široký index Stoxx Europe 600 v nadcházejících 12 měsících posílí o 13 %. Americký S&P 500 by měl investorům přinést jen 8 %.
Příčin „návratu do Evropy“ je vícero. Navzdory slušnému růstu v loňském roce jsou evropské akcie stále relativně levné. Firmy vytváří velké hotovostní zásoby a vyplácí slušné dividendy. Navíc jsou v porovnání s americkou konkurencí zpravidla závislejší na odbytištích mimo svůj domov, takže špatná situace v Evropě pro ně nemusí být fatální. Podle optimistů tak pouhá stabilizace na kontinentu stačí k tomu, aby se akcie velkých koncernů s mezinárodní přítomností vydaly výš, a to z lepší startovací pozice než v USA a s nižší volatilitou než v Japonsku.
Evropské trhy zasáhla nejdřív finanční a poté dluhová krize. Od té doby se vzpamatovaly díky levným penězům centrálních bank a pomalu se vracející chuti riskovat. Pořád ale výrazně zaostávají za vývojem za oceánem. Za posledních 12 měsíců index Stoxx Europe 600 vzrostl o 14,5 %, zatímco S&P 500 přidal 23 %. Americké burzy překonaly rekordy z roku 2007 a jsou na historických maximech, evropské ve většině případů nikoli. Výjimkou je německý DAX , do něhož jsou ale započítány reinvestované dividendy. Bez nich je index stále níže. Trhy problémových ekonomik Portugalska, Irska a Řecka nedosahují ani poloviny předchozích maxim,
„Je tu mnoho dobrých společností, které doplácejí na to, že jsou kotovány Evropě,“ tvrdí Michael Barakos, hlavní investiční stratég pro evropské akcie v Asset Management. Například elitní index Euro Stoxx 50, v němž jsou zastoupena známá jména jako , , , Anheuser-Busch či , obchoduje na 11,7násobku očekávaného zisku v příštím roce. Odpovídající sorta společností ve Spojených státech se obchoduje za 13,5násobek.
Barakos poukazuje na to, že evropské firmy jsou na tom v řadě případů mnohem lépe než jejich mateřské vlády či banky. Jako příklad zmiňuje automobilku , která sice v Evropě realizuje velkou část odbytu, ale přesto byla schopna minulý týden vykázat velmi dobrou sadu čísel za 1Q13, překonat očekávání trhů a na burze posílit.
Rizika a problémy přetrvávají. Ačkoliv Evropská centrální banka štědře rozděluje levnou likviditu, peníze se ne vždy dostanou k těm, kteří je skutečně potřebují. Dalším mrakem na obzoru je zpomalování hospodářské expanze v Číně, která se pro řadu evropských gigantů stala největším odbytištěm. Nejvíc by to mohli pocítit výrobci luxusního zboží typu . I data z Evropy samotné nezavdávají důvod pro obzvlášť velký optimismus. To jen šest kvartálů recese udělá z každého náznaku zlepšení radostnou zprávu.
I tak ale „evropské akcie mají větší potenciál, než jaký by jejich mateřské ekonomiky naznačovaly,“ tvrdí Kevin Gardiner z britské banky .
(Zdroje: WSJ, Reuters)