Evropská komise nemíní vzdát boj o postsovětské státy, na něž stále naléhavěji doléhá nutnost volit mezi Moskvou a Bruselem, tedy mezi připojením k západním strukturám (ovšem s omezenou vyhlídkou na plnohodnotné členství) a vstupem do Ruskem vedených eurasijských integračních uskupení.
Poté, co Kreml nasadil tvrdší taktiku a s pomocí ekonomických a vojenských pák si přitáhl Arménii, i když měla v listopadu podepsat asociační dohodu s EU, se Brusel taktéž rozhodl vytasit těžší kalibry. Prvním krokem by mohlo být zvýšení kvót na dovoz moldavského vína do EU s cílem kompenzovat Kišiněvu ztrátu ruského odbytiště, kterým hrozí Moskva. Podobně vstřícné nabídky může Evropská komise učinit i Ukrajině.
Do čela unijního protiúderu se postavil eurokomisař pro rozšíření a sousedskou politiku Štefan Füle. „Pokud se naši partneři dostanou pod neopodstatněný tlak jakékoli země, samozřejmě včetně tlaku Ruské federace, a pokud to bude spojeno s jejich snahou podepsat nebo parafovat dohodu a asociaci s EU, pak by EU měla najít možnost kompenzovat jejich ztráty,“ uvedl Füle v dnešním rozhovoru pro ukrajinskou verzi deníku Kommersant.
Interview vychází v době vrcholících rozhovorů o asociační smlouvě mezi EU a Ukrajinou. Včera dokument schválila vláda v Kyjevě. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč sice dříve prohlásil, že proti sobě nelze stavět otázky evropské integrace a budování strategických vztahů s Eurasijským svazem a Celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu. Moskva i Brusel však záležitost považují čistě za hru s nulovým součtem a žádné šalamounsky polovičaté řešení neakceptují. Dosud nezařazené země si mezi hospodářskými bloky musí vybrat. Rozvoj a rozšiřování Eurasijského svazu je navíc zahraničně politickou prioritou ruského prezidenta Vladimira Putina, což omezuje prostor pro kompromis.
„Členství v Celní unii se skutečně neslučuje s dohodami o vytvoření hlubších a komplexních zón svobodného obchodu, o nichž nyní vedeme rozhovory s Ukrajinou, Moldavskem, Gruzií a Arménií,“ uvedl dříve Füle. Dodal, že nejde „ani o ideologické rozdíly, ani o střet hospodářských bloků.“
Podle českého eurokomisaře je nepřípustné, aby Moskva ve vztazích se sousedy „zneužívala tvorbu cen energetických zdrojů, umělé obchodní bariéry, garance v oblasti obrany a bezpečnosti a zamrzlé konflikty.“ Odsuzující rezoluci s týmž obsahem minulý týden schválil Evropský parlament. Brusel je podle Füleho v případě pokračování problémů ve vztazích s Moskvou připraven projevit s postiženými východoevropskými a kavkazskými zeměmi „solidaritu“.
Příkladem může být reakce Bruselu na výhrady ruských hygieniků vůči moldavskému vínu. Po nedávno uvaleném embargu na dovoz moldavské vinařské produkce do Ruska Evropská komise rychle potvrdila, že import vín a dalšího zboží z Moldavska pokračuje, a že se dokonce uvažuje o zvýšení kvót. Füle v dnešním rozhovoru potvrdil, že procedura o zvýšení importních kvót pro moldavské vinaře byla zahájena.
Očekává se, že do listopadového summitu ve Vilniusu, kde mají být asociační dohody podepsány, bude napětí mezi Moskvou a Bruselem dál stoupat, přičemž bitva o Ukrajinu by měla být zdaleka nejurputnější. Kyjev je pro Moskvu nejdůležitější z dosud nerozhodnutých zemí – z geostrategického i geoekonomického hlediska. Kreml se dosud snažil Ukrajince přesvědčit po dobrém i po zlém. Nyní zrovna nastavuje laskavější tvář a varuje před údajnou škodlivostí asociační smlouvy s EU pro ukrajinské národní zájmy. Po podpisu prý země jednostranně otevře svůj trh evropským firmám, přijde o suverenitu a přestane být pro Rusko strategickým, a dokonce plnohodnotným partnerem. Pokud by se Kyjev naopak rozhodl přiklonit se na východ, díky levnějšímu plynu a odstranění celních tarifů na ropu a další výrobky získá ročně dotaci v hodnotě 10-11 miliard USD.
Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu byla oficiálně spuštěna v červenci roku 2010. Obchodní výměna v rámci bloku od té doby rapidně vzrostla. Loni byla integrace na území členských států dovedena do dalšího kvalitativního stupně v podobě společného hospodářského prostoru, na němž má platit volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly. Moskva by z tohoto útvaru do několika let ráda vytvořila hluboké integrační uskupení, Eurasijský svaz, který by mohl být protiváhou EU, Číně a USA. Jeho hlavní orgán, Eurasijská komise, se od své předlohy v EU v některých ohledech liší, zejména mnohem těsnějším napojením na vlády členských zemí. Na rozdíl od Celní unie, kde se hlasovalo podle ekonomické váhy členů (což dávalo drtivou převahu Rusku), však v Eurasijské komisi budou rozhodnutí přijímána konsenzem, přičemž každému členu náleží jeden hlas.
(Zdroje: Kommersant, WSJ, Moscow Times)