Aktualizováno Září je měsícem, kdy nezaměstnanost zpravidla klesá nebo stagnuje. Letos se ale mírně zvýšila. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání stoupl o 5 327 na 557 058 osob. Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu se zvýšil o desetinu procentního bodu na 7,6 procenta. Dříve používaná míra nezaměstnanosti stoupla z 9,5 na 9,6 procenta.
Po prázdninové letargii se trh práce v září opět rozhýbal. Počet těch, kteří nastoupili do nového zaměstnání, se ve srovnání se srpnem téměř zdvojnásobil. Zároveň se ovšem zvýšil rozsah propouštění ve firmách. Při stále relativně nízkém počtu volných pracovních míst se lidem, kteří přijdou o práci, těžko hledá nové zaměstnání. Úřady práce aktuálně nabízí 41 422 volných pracovních míst a na jedno volné místo připadá 13,4 uchazeče (loni v září tento poměr činil 12,09).
Zářijová data ukazují, že na trh práce ještě oživení ekonomiky nedorazilo. Sezónně očištěný podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu stoupl o desetinu procentního bodu na 7,8 procenta, původní míra nezaměstnanosti po sezónním očištění stoupla na 9,9 procenta. Oba ukazatele vytvořily nové rekordy. Nezaměstnanost v ČR nebyla nikdy od roku 1989 vyšší, než je nyní.
Zpožděná reakce trhu práce na vývoj ekonomiky je ovšem obvyklá. Firmy potřebují jistotu, že růst zakázek není jen krátkodobým výkyvem, ale má trvalejší charakter. Nejdříve přitom využijí své stávající kapacity a teprve potom začnou s hledáním nových pracovních sil. Nezaměstnanost tak může začít klesat se zpožděním několika měsíců, někdy i čtvrtletí, poté, co se obrátí vývoj HDP k lepšímu. Lepších zpráv z trhu práce se tedy nejspíše dočkáme až v příštím roce.
Graf: Míra nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice:
