Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Bez Stalina by to nešlo?

Bez Stalina by to nešlo?

16.10.2013 7:28
Autor: Redakce, Patria Online

V roce 1962 položil známý britský historik Alec Nove následující otázku: Bylo by Rusko ve 20. a 30. letech schopno projít industrializací i při neexistenci Stalinovy ekonomické politiky? Tato otázka je z několika důvodů relevantní i dnes. Přechod Ruska z ekonomiky závisející hlavně na zemědělství na ekonomiku průmyslovou je klíčovou epizodou minulosti. Průmyslový Sovětský svaz se významnou měrou podílel na vítězství nad Německem a během studené války byl jednou ze dvou supervelmocí, které měly klíčový vliv na vývoj v celém světě. Stalinova industrializace a zejména období mezi lety 1928 a 1940 jsou jedním z nejvýznamnějších příkladů shora řízených strukturálních změn, které inspirovaly řadu odborníků zaměřujících se na ekonomický rozvoj. Sovětský model sloužil jako vzor pro mnohé rozvíjející se země, včetně Indie, Číny a do určité míry i Turecka. I dnes se debatuje o tom, zda byla Stalinova politika úspěchem a zda může být použita jako vzor pro země, které industrializací procházejí dnes.

Pro málo rozvinutou ekonomiku, jakou bylo i Rusko ve 20. letech minulého století, je strukturální změna klíčovou podmínkou dalšího rozvoje. Přesun zdrojů ze zemědělství k průmyslu může přinést udržitelný růst a rozvíjející se ekonomiky současnosti zajímá hlavně to, zda tento přesun zdrojů může proběhnout rychle. Acemoglu a Robinson se domnívají, že Stalin „brutálně přesunul pracovní sílu ze zemědělství do průmyslu“. Rusko pak překročilo trend růstu produktu na hlavu nastavený před rokem 1913 a zdvojnásobilo poměr investic k HDP. Do průmyslu bylo přitom přesunuto asi 30 % pracujících. To ale neznamená, že bez Stalinovy politiky by takový přesun nenastal. A nevíme ani to, zda by celkové výsledky nebyly poté lepší.

Vývoj během industrializace Ruska je možné analyzovat na základě neoklasických modelů, které ale berou v úvahu to, že trhy tehdy nebyly plně funkční. V podstatě lze modelovat to, co by se stalo s ekonomikou v případě, kdyby pokračovaly trendy v produktivitě nastavené před rokem 1913 a porovnat i přínos různých ekonomických politik. Naše analýza jasně ukazuje, že období industrializace 1928–1940 můžeme rozdělit na dvě jasně rozlišitelné periody. Do poloviny 30. let došlo k prudkému poklesu produktivity jak v zemědělství, tak v průmyslu. Podle nás to bylo odrazem toho, jak hekticky a násilně probíhala kolektivizace a vyvlastňování majetku rolníků. Ta byla motivována nutností zvýšit exporty obilnin s cílem získat zdroje na dovoz průmyslového zboží. Vedle toho tu byla snaha o zvýšení motivace k přesunu lidí do měst. Výsledkem ale byly násilné protesty, které byly brutálně potlačovány, a hladomor, jemuž padlo za oběť 6 milionů lidí.

Kolektivizace tedy přinesla katastrofické důsledky a vláda se tak začala pokoušet o vyrovnanější přístup. Celková produktivita faktorů v zemědělství se postupně vrátila na dlouhodobý trend, ve výrobním sektoru došlo také k růstu produktivity, ačkoliv se stále držela znatelně pod trendem. Na druhou stranu ale měla Sovětská ekonomika na konci 30. let už více kapitálu a práce v modernějších sektorech, než kolik by jich tam bylo při plynulém pokračování trendů nastavených před rokem 1913. Celkově pak došlo v letech 1928–1940 k obrovské ztrátě na bohatství domácností (asi 24 % celkové spotřeby odhadované na základě dlouhodobých trendů). Odpověď na otázku, zda byl Stalin potřebný, tedy zní jednoznačně záporně. A to nebereme v úvahu lidskou stránku tragédie. Jeho politika industrializace by neměla být dávána za příklad úspěchu, ale brutálního postupu, který má za následek snížení produktivity a bohatství.

Uvedené je výtahem z „Was Stalin necessary for Russia’s economic development?“ 

(Zdroj: VOX)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data