ČNB: Intervence zrychlí příští rok růst ekonomiky na 2,1 %, inflaci o procento

Devizové intervence zahájené Českou národní bankou minulý čtvrtek urychlí růst ekonomiky i inflace v příštím roce. Zatímco podle základního scénáře by ekonomika příští rok rostla o 1,5 procenta a inflace byla ve čtvrtém čtvrtletí 1,2 procenta, alternativní scénář s využitím intervencí počítá s růstem ekonomiky v roce 2014 o 2,1 procenta a inflací 2,2 procenta, uvedla dnes ČNB. 

"Oslabení kurzu pomůže k urychlení návratu inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB a zvyšuje se také pravděpodobnost a robustnost očekávaného opuštění nulových měnověpolitických úrokových sazeb v delší budoucnosti," uvedla ČNB. 

Vlivem růstu dovozních cen lze příští rok podle zprávy očekávat nižší koupěschopnost domácností. Jejich poptávka je však podle ČNB ve zvýšené míře přesměrována k domácímu zboží a službám a navíc podpořena nižšími reálnými úrokovými sazbami v důsledku zvýšených inflačních očekávání. "Zároveň slabší kurz podporuje český vývoz, a tím roste konkurenceschopnost podniků i jejich ochota investovat. Oživení výroby následně přispívá k nárůstu zaměstnanosti a mezd, což v delším období zvyšuje kupní sílu domácností a jejich spotřebu," uvedla ČNB. 

Centrální banka minulý čtvrtek zahájila devizové intervence s cílem oslabit korunu a vyjádřila explicitní hranici, u které chce kurz držet - tou je 27 korun za euro. Hlavní přínos intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly mnohem větší v případě deflace. Krok kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Naopak podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka domácí ekonomice pomohou a zvýší její konkurenceschopnost. "Ekonomický dopad tohoto kroku by měl být v součtu pozitivní, otázkou zůstává okamžik ukončení intervencí a jakým způsobem z této měnové politiky Česká národní banka ustoupí," komentoval minulý čtvrtek krok ČNB hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Zpráva o inflaci je jednou ze základních součástí komunikace centrální banky s veřejností. Stěžejní částí zprávy je popis čtvrtletní makroekonomické prognózy ČNB. Ta je klíčová pro rozhodování o nastavení měnové politiky.

Česká národní banka zároveň zhoršila pro letošní i příští rok odhad vývoje deficitu veřejných financí. Letos by měl činit 2,6 procenta hrubého domácího produktu, v srpnu počítala se schodkem 2,3 procenta. Odhad ovšem vyplývá ze základního scénáře makroekonomické prognózy ČNB, který nepočítá s devizovými intervencemi a rychlejším růstem ekonomiky. 

S horším vývojem banka počítá i pro rok 2014, na kdy nově předpověděla deficit 2,5 procenta HDP proti srpnovým dvěma procentům. Ministerstvo financí počítá letos i příští rok s deficitem 2,9 procenta HDP. 

Zatímco podle základního scénáře ČNB by ekonomika příští rok měla růst o 1,5 procenta, alternativní scénář s využitím intervencí počítá s růstem ekonomiky v roce 2014 o 2,1 procenta. Letos oba scénáře počítají s poklesem ekonomiky o 0,9 procenta. 

Naopak ČNB pro letošek mírně zlepšila odhad vývoje celkového vládního dluhu, který je tvořen dluhem vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů. Letos by měl činit 46,9 procenta, v srpnu to bylo 47,2 procenta. Příští rok pak centrální banka počítá s vládním dluhem 48,4 procenta, v srpnu to bylo 48 procent. 

Pro rok 2015 centrální banka očekává deficit veřejných financí 2,6 procenta HDP a vládní dluh na úrovni 48,7 procenta HDP. Celkový vládní dluh podle kritérií pro přijetí eura nesmí překročit 60 procent HDP a deficit veřejných financí tři procenta.

(Zdroj: ČNB)