Velká Británie se může pochlubit jedněmi z nejlepších univerzit na světě, v nichž své děti nechávají vzdělávat ruští oligarchové nebo indičtí magnáti. Řada jejich absolventů ale velký důvod k oslavám nemá. Podle údajů statistického úřadu (ONS) se 47 % čerstvých držitelů vysokoškolských diplomů v Británii živí prací, na niž stačí středoškolské vzdělání.
Poměry na trhu práce se pro mladé lidi dramaticky zhoršily s příchodem finanční krize v roce 2008. Před jejím začátkem podle čísel ONS na pozicích s nižšími nároky na kvalifikaci typu prodavačů či ošetřovatelů pracovalo 39 % čerstvých absolventů. Negativní trend se sice zastavil v roce 2010, ale zvrat se od té doby nedostavil. Britská ekonomika mezitím vytvořila 1,1 milionu nových pracovních míst.
Spolu se zhoršujícími možnostmi uplatnění klesá i průměrný výdělek mladých lidí s tituly. Analýza listu Financial Times ukázala, že nástupní platy vysokoškoláků jsou v současné době o 12 % nižší než před pěti lety. Absolventi také dluží o 60 % víc. Školné na univerzitách, zejména těch veřejných, přitom rychle roste. Po velké reformě se loni průměrná cena ročního studia téměř ztrojnásobila a nyní v maximálním pásmu dosahuje 9000 liber (kolem 300 tisíc Kč).
Statistiky odkrývají hlubokou propast rozvírající se mezi mladší generací a zbytkem populace, která měla větší štěstí, jelikož se na trhu práce začala prosazovat za příznivějších makroekonomických podmínek. Právě na mladé lidi by za 20 let měla začít doléhat největší tíha důchodových a zdravotních nákladů silných poválečných ročníků.
Při pohledu na finanční situaci čerstvých absolventů je těžké si to představit. Velké procento jich žije v Londýně, na nějž připadá čtvrtina britského HDP. Kvůli zvýšenému mezinárodnímu zájmu o investice do realit v obří aglomeraci zde nájmy v posledních letech narůstají o desítky procent ročně. Jelikož nájemní smlouvy platí od šesti do 12 měsíců, musí se absolventi často stěhovat a postupně jsou vytlačováni do méně lukrativních okrajových částí. Vláda ve snaze o nápravu představila program Help To Buy, který má s pomocí státem garantovaných hypoték zvýšit dostupnost vlastního bydlení. Jenže pro většinu lidí z cílové skupiny je nepředstavitelné našetřit alespoň požadovaných 5 % z ceny nemovitosti v Londýně. Řada absolventů přemýšlí o emigraci.
Zhoršující se postavení vysokoškolsky vzdělaných lidí nemá na svědomí jen krize, souvisí také s fenoménem známým v celé Evropě: inflací titulů. Zatímco podíl vysokoškoláků na celkové populaci v Británii v roce 1992 činil 17 %, od té doby se víc než zdvojnásobil na 38 %. Dá se přitom očekávat, že trend bude pokračovat. Absolventi mají totiž stále lepší šance na sehnání místa než jejich vrstevníci s nižším vzděláním. Zatímco míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 21-30 u středoškolsky vzdělaných činí 14 %, u vysokoškoláků je jen 9 %. K disproporci přispívá právě ochota vysokoškoláků přijímat místa určená méně vzdělaným kolegům, kteří jsou tak z trhu práce vytlačováni překvalifikovanou konkurencí.
Podle statistických dat dva z pěti čerstvých absolventů univerzit nacházejí práci ve veřejné správě, zdravotnictví a vzdělání, tedy sektorech nejvíc zasažených vládními úspornými opatřeními. Soukromé firmy se při najímání staly mnohem opatrnější. Stále více po zájemcích o místo požadují praxi, nebo jim nabízejí nehrazené stáže.
(Zdroje: FT, ONS, Reuters)