Aktualizováno Aktivita ve výrobním sektoru eurozóny měřená indexem nákupních manažerů v červnu zpomaluje. Index podle předběžných výsledků klesá na 51,9 z květnových 52,2 bodu. Dostává se tedy blíže k padesáti bodům, které jsou neutrální hranicí mezi expanzí a poklesem. Zároveň je pod konsensem počítajícím se stagnací indexu. Regionálně za zhoršením indexu stojí jádro eurozóny a to více Francie než Německo. Jinde v eurozóně podle zprávy aktivita zrychluje.
Červen podle průzkumu přináší zpomalení výroby i pomalejší přibývání nových zakázek v průmyslu. Přesto eurozóna jako celek zvyšovala zaměstnanost a to jak v průmyslu, tak ve službách. Sektor služeb na tom je o něco lépe než průmysl, ale i zde celková aktivita zpomalila (na 52,8 bodu).
Index nákupních manažerů v německém průmyslu se v červnu nepatrně zvýšil na 52,4 bodu z květnových 52,3. Číslo je mírně pod konsensem nastaveným na 52,5 bodu. Výrazněji pak za odhady zaostal index ze sektoru služeb, který v červnu dokonce spadl na 54,8 bodu. Objem nových zakázek pro německý průmysl se podle průzkumu dál zvyšoval a to zhruba stejným tempem jako v květnu. Rostly i objednávky ze zahraničí a to hlavně z Evropy, Středního východu a Asie. Počet zaměstnanců se v průmyslu prakticky nezměnil, ve službách dál rostl.
Větším zklamáním byl francouzský PMI, který za průmyslový sektor spadl na 47,8 bodu, zatímco se čekalo jen nepatrné snížení z květnových 49,6. Podobně to dopadlo také s francouzským sektorem služeb. Průmysl zaznamenal snížení výroby a letos zatím nejvýraznější pokles nových zakázek. Spolu s tím pokračoval pokles zaměstnanosti.
Předběžné výsledky průzkumu mezi nákupními manažery v eurozóně nevycházejí příliš dobře. Zklamáním je znovu Francie, u které bylo překonání 50 bodů opravdu jen přechodné a následuje návrat do oblasti poklesu. Nejde pouze o průzkum PMI, ani průmyslová data v případě Francie nevypadají dobře a pokles sektoru ukazuje na pokračující problémy s uplatněním na trhu, kde vedle tradičně silného Německa stoupá konkurence ze zemí, které prošly reformami, jako třeba Španělsko.
Německý PMI nadále naznačuje expanzi průmyslu i ekonomiky, ale zároveň přidává další varování, že po silném prvním kvartále přichází zpomalení. Nadále probíhá posun směrem k větší roli služeb v růstu ekonomiky, naznačující sílící domácí poptávku. Tentokrát ale také služby hlásí ztrátu tempa. Z průzkumu tak nakonec vycházejí nejlépe země mimo jádro eurozóny. O nich se ale detaily dozvíme až z finální zprávy po přelomu měsíce.
Ačkoli ECB tento měsíc oznámila hned několik opatření na uvolnění měnové politiky, špatné zprávy z reálného sektoru zvyšují pravděpodobnost, že se dočkáme ještě dalších. V nejbližších měsících to ale zřejmě nebude, neboť banka bude vyhodnocovat své nedávné kroky, situaci v bankách, a především hledat shodu na tom, aby se vydala ještě dál za hranice standardní politiky. Dalším krokem by totiž mělo být QE.
Euro negativně zareagovalo na francouzská data, později tlak na něj narostl s publikací čísel z Německa a v oslabování společná měna pomalejším tempem pokračuje i po údajích za celou eurozónu.
Euro na německá čísla zareagovalo lehce negativně, když už předtím oslabilo v souvislosti s propadem francouzského PMI.