Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Víkendář: Čínští investoři dobývají v tichu Evropu

Víkendář: Čínští investoři dobývají v tichu Evropu

12.10.2014 9:30
Autor: Redakce, Patria Online

Čínští investoři dobývají v tichu Evropu

V roce 2010 dosahovaly přímé zahraniční investice v Evropě celkem 6,1 miliardy eur. To je méně než v případě Indie, Islandu či Nigérie. V roce 2012 se ale tento objem investic zvýšil čtyřikrát a dosáhl 27 miliard eur. A analytici tvrdí, že jde o odraz transformace celého modelu čínských zahraničních investic. Čeká se tedy, že tyto investice budou v následujících deseti letech dále růst. Například Thilo Hanemann z Rhodium Group tvrdí: „Na vrcholu dluhopisové krize jsme zaznamenali obrovský růst čínských investic v Evropě. Částečně šlo o oportunistické nákupy, protože aktiva byla levná. Také šlo ale o strukturální posun v čínském přístupu k zahraničním investicím. Tato země se totiž posouvá od snahy o zajištění přístupu k přírodním zdrojům k akvizicím technologií a značek ve vyspělých zemích.“

Z následujícího obrázku je patrné, že největší objem čínských investic proudil mezi lety 2005 – 2014 do Velké Británie, a to zejména do oblasti realit (7,1 miliardy dolarů). Zájem si v této zemi získala i energetika a finanční sektor. Na druhé místo se dostala Francie, kde objem čínských investic dosáhl celkem 10,6 miliard dolarů, z toho 6,6 miliard dolarů směřovalo do energetického sektoru. Další v pořadí následují Itálie s Německem a Řeckem. Na konci žebříčku se nalézá Portugalsko a Španělsko, kam Čína investovala pouze 2,4 miliardy dolarů.

st

Zdroj: FT

Čínská invaze ale neprobíhá vždy hladce. Když například čínské konsorcium vyhrálo tendr na výstavbu dálnice v Polsku, Peking to prezentoval jako vzor pro další čínské firmy. Po necelých dvou letech ale polská vláda dohodu s konsorciem zrušila z důvodů opakovaného porušování pracovních zákonů a překračování nákladových limitů. Číňany ovšem nejvíce mátly zákony a pravidla týkající se přírodního prostředí. Jednalo se například o požadavky na výstavbu tunelů pod vozovkou, kterými by mohla divoká zvěř procházet na druhou stranu této vozovky. Tento neúspěch ale Čínu od dalších pokusů o investice v Evropě neodradil.

Podle Heritage Foundation se čínské investice soustřeďují každý rok na nějakou zemi, letos je touto zemí Itálie. Portugalsko se těšilo největšímu zájmu v roce 2011, zájem o Španělsko postupně roste. Čína ale stále čelí významným překážkám. Derek Scissors z American Enterprise Institute se domnívá, že problém není v tom, že by Evropa nebyla ochotna prodávat této zemi svá aktiva. Problém spočívá v tom, „že toho nemá mnoho, co by Čína skutečně chtěla“. Očekává proto, že objem čínských investic bude v tomto regionu dále růst, ale nedojde k žádnému prudkému skoku.

Nešťastní maximalizátoři

Nedávno jsem byl svědkem zajímavé rodinné výměny názorů. Moje sestra a její manžel se snažili najít jména pro štěně labradora. Rachel kvůli tomu strávila hodiny na internetu, radila se s kamarády a rodinou. Po několika dnech přišla se seznamem: Valentino, Fonzie, Holden, Simba, Brandy Junior a Olivia Newton John (nevím, kde to vzala). Její manžel po chvíli řekl: Pojďme mu říkat Jim.

Psychologové už dlouho studují naše rozhodovací procesy a shodují se na tom, že se můžeme rozdělit do dvou základních skupin. V první z nich jsou lidé, kteří maximalizují, věnují problému hodně času a zvažují širokou škálu možností. Pak jsou tu ti, kteří se radši rozhodují rychle a vyberou řešení, které splňuje minimální kritéria. Barry Schwartz ze Swarthmore College říká: „Jedni maximalizují a chtějí to nejlepší. Ti druzí jsou spokojeni s tím, když je řešení prostě jen dobré.“ Podle jeho názoru ale většina z nás není tak vyhraněná a pohybuje se někde uprostřed. Maximalizujeme u některých rozhodnutí, u jiných se s tím nezatěžujeme.

Studie z roku 2006 publikovaná v Psychological Science porovnávala úspěchy lidí, kteří hledali zaměstnání. Podle jejích závěrů získali ti, kteří při svých rozhodnutích maximalizují, většinou lepší práci. Jejich platy byly v průměru o 20 % vyšší. Ale jejich pocit ze získané práce byl horší než u těch, kteří jejímu hledání nevěnovali tolik času a námahy! Schwartz k tomu říká: „Ti, kteří maximalizují, se trápí tím, že nemohou prozkoumat každou z existujících možností. Dělají dobrá rozhodnutí, vše ale skončí tím, že z nich mají špatný pocit.“

Podle Schwartze se nedá říci, že by přístup k rozhodování nějak souvisel s pohlavím. Poznamenává jen, že lidem by mohl prospět partner s opačným přístupem: „Standardy pak budou vysoko, ale rozhodování bude hladší.“ Dodává však, že obecně by měl rozhodnout vždy ten, kterému více záleží na dobrých výsledcích. A to nemusí být pokaždé ti, kteří se snaží maximalizovat. Pokud jsou pak tito lidé rozhodovacím procesem paralyzovaní, měl by řešení vybrat jejich protějšek.

Naše vnitřní GPS

Letošní Nobelovu cenu z oblasti psychologie a medicíny si odnesli John O’Keefe a manželé May-Britt Moser a Edvard I. Moser. První z nich identifikoval nervové buňky umožňující tvorbu prostorové mapy, která nám slouží k orientaci v prostoru. Norský pár pak identifikoval buňky, které nám umožňují pohyb v prostoru. Obojí stojí v samém centru naší existence. Většina našich vzpomínek je nějak vázána ke konkrétnímu místu. Velká část toho, co si pamatujeme a používáme v běžném životě, se tak odehrává v kontextu prostoru.

Klíčová otázka zní, jak je náš smysl pro prostor a schopnost pohybovat se v něm spojen s naším mozkem. O’Keefe našel významnou část odpovědi už v roce 1971, kdy se zaměřil na analýzu hipokampu. Jde o součást mozku, která byla považována za významnou z hlediska naší paměti. Lidé s poškozeným hipokampem totiž často trpí rozsáhlou amnézií. O’Keefe pokusy na krysách zjistil, že části jejich mozku se aktivují ve chvíli, kdy se při svém pohybu dostanou do určitého místa. A zdálo se, že nedochází pouze k registraci daného místa, ale že určité mozkové buňky tvoří jeho prostorovou mapu. Vzpomínka na určité místo pak byla tvořena různými kombinacemi aktivity těchto buněk.

Uvedená zjištění pomohla Moserovým, kteří v roce 2005 také prováděli experimenty s krysami. Ti objevili sítě buněk, které tvoří „navigační mapy“, podle nichž se orientujeme. Jejich zjištění mohou pomoci i při léčbě některých nemocí, jako například Alzheimerově chorobě. Lidé, kteří jí trpí, totiž často nemohou najít cestu, nebo si nevzpomínají, kde se nacházejí.

Zdroj: FT, WSJ




Čtěte více:

Je čas koupit Netflix? 3Q14 může napovědět
9.10.2014 13:11
Netflix vylétl skoro o 50 % za posledních 12 měsíců s tím, jak pokraču...
5 světových megatrendů, které by měl znát každý investor
9.10.2014 17:50
Jedna z investičních pouček říká, že „trend is friend“ a jít proti nas...
J. Stiglitz: Zdraví světové ekonomiky je znepokojující
10.10.2014 10:30
Eurozónu obestírá riziko možné recese a tempo oživení hospodářství ve ...

Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  •  
    13.10.2014 9:34

    a ve Francii převálcovali burzu s vinnou révou, nakoupili ty nejlepší odrůdy, přeplatitli vinaře a poradce, vzali je do Číny, našli nejvhodnější místa pro pěstování každého druhu vína a vysázeli plantáže.. Takže Francouzská vína láhev za cca 20-28€ budeme za chvíli kupovat z Číny za 2-3€ Oni je tam už za ty ceny prodávají.. Jen to ještě nevyvezli..
    ZUZKA
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
Iliad SA (06/16 Q2, Bef-mkt)
Opera Software ASA (06/16 Q2)
salesforce.com Inc (07/16 Q2, Aft-mkt)
1:50JP - Průmyslová výroba, m/m
7:30Bouygues SA (06/16 Q2)
11:00EMU - Inflace, předběžný odhad, y/y
12:45Brown-Forman Corp (07/16 Q1)
14:15USA - Změna zaměstnanosti (ADP)
15:45USA - Index aktivity ISM Chicago
16:00USA - Rozjednané prodeje domů, m/m