Michail Chodorkovskij byl před rokem propuštěn z vězení a nyní žije ve Švýcarsku. Stejně jako Lenin či Mandela by rád vedl svou rodnou zemi ke svobodě. Poslední dobou totiž hovoří o tom, že by mohl po přechodnou dobu nahradit ruského prezidenta Vladimíra Putina v případě, že ten by svou funkci opustil. Chodorkovskému je nyní 51 let a říká, že když byl propuštěn z vězení, lákalo ho tolik věcí, že bylo lehké přehlédnout ty, které mají skutečně význam.
Narodil se v roce 1963 a vyrostl v Moskvě, kde snil o tom, že se stane ředitelem v některé z komunistických firem. Když ale v osmdesátých letech přišly první změny v ekonomice, okamžitě jich využil a začal dovážet počítače a radit státním společnostem v tom, jak mají podnikat. Pak založil banku Menatep a koupil Jukos, ze kterého se stala jedna z největších ruských firem. V prvních letech nového tisíciletí byl Chodorkovskij jedním z nejbohatších lidí v Rusku, patřil mezi největší světové boháče s věkem pod 40 let. V únoru 2003 ale v televizním přenosu zaútočil na Putina ohledně korupce. Ukázal politické ambice a měl za sebou hromadu peněz, následně přišlo zatčení.
Podle řady lidí není Chodorkovskij žádnou obětí. K nepříčetnosti dohnal třeba minoritní akcionáře v Jukosu. Sám nyní hovoří o tom, že pochybil, ale „udělat chybu není to samé jako záměrné porušení práva“. Když se ho ptám, co bylo během jeho věznění nejhorší zkušeností, nepotvrdí, že by to byla chvíle, kdy ho spoluvězeň pořezal nožem na obličeji. Nejtvrdší byly podle něho první dva roky, kdy se musel dívat, jak byl Jukos rozprodán na kusy, jeho podřízení byli souzeni a zaměstnanci ztratili svá pracovní místa. „Pokud jste v čele nějaké organizace, máte podle mého názoru plnou odpovědnost za všechno. Jestliže se objeví problém, šéf ho musí vyřešit. Jinak to není dobrý boss,“ říká Chodorkovskij. Ve snaze bránit své bývalé spolupracovníky dokonce držel hladovky.
Chodorkovskij tvrdí, že o politiku nemá zájem, pracuje pouze pro společnost: „Politika je ve svém jádru boj o to, aby byl někdo zvolen. To mě nezajímá. Nabízím se ale nyní jako krizový manažer, protože tím skutečně jsem.“ Dodává také, že před svým zatčením hovořil s některými spolupracovníky Putina o změnách ústavy, ke kterým by došlo v případě, že by se Putin už nestal prezidentem. Šlo o to, vytvořit prostředí, ve kterém by Putin mohl svou pozici bezpečně opustit a kde by byla omezena moc nově nastupujícího prezidenta a naopak posílena moc parlamentu. „Putin o tom věděl, ale nevím, jestli to byl ten důvod, kvůli kterému došlo k mému zatčení. Ale samozřejmě měl strach. Strach z toho, že bych zorganizoval revoluci. Předtím jsem na to nepomýšlel. Nyní ano.“
Chodorkovskij neplánuje skutečnou revoluci. Jak sám zmiňuje, jeho příznivci v Rusku nic takového nechtějí a šlo by o nebezpečný krok, protože země na to podle nich ani není připravena. Hovoří však o tom, že přestože je Putinova podpora kvůli Ukrajině vysoko, mohlo by nakonec kvůli ekonomické krizi dojít k jeho pádu. Možný je i převrat vedení jeho současnými příznivci. „Není znám ani jeden autoritářský režim, který by trval věčně. Otázkou je, jestli se změny dožijeme už my. Existuje šance, že ano,“ říká Chodorkovskij. Cílem by podle něho mělo být oddělení soudního systému a vládnoucí moci, vytvoření nezávislé opozice a pravidelná obměna lidí, kteří jsou u moci.
Chodorkovskij tvrdí, že pokud by se stal oním krizovým manažerem v čele Ruska, tyto změny by zajistil a pak by došlo k vypsání svobodných voleb. Nakonec by ze své funkce odstoupil. Podporuje ho v tom například Garri Kasparov, podle kterého v sobě Chodorkovskij spojuje potřebné know how s „očistným efektem, kterého se mu dostalo ve vězení“. Podle jiných názorů dostal uvězněním pouze to, co si zasloužil. Ale průzkumy ukazují, že řada Rusů se stále více přiklání k názoru, že jeho proces byl skutečně procesem politickým.
Chodorkovskij tvrdí, že Putin zabral Krym jen proto, že jeho popularita klesala kvůli korupčním skandálům a zmanipulovaným volbám roku 2011. „Můžeme se těšit na další Putinova dobrodružství, i když v tuto chvíli je ještě naplánované nemá,“ tvrdí Chodorkovskij. A když se ho ptám na jeho bezpečnost, odpoví: „Je mi jasné, že o mně rozhoduje jen jeden muž. To mi ale také zajišťuje určitou míru ochrany. Pokud zjistím, že vydal příkaz, budu se snažit nějak ochránit. Ale i když vím, že Putin poslední dobou stále více podléhá emocím, doufám, že tak daleko nezajde.“
Autorem je Neil Buckley.
Zdroj: FT