Dnes to bude Eurostat v eurozóně a v pátek Český statistický úřad, jež nám připomenou, že žijeme v neinflačním světě. Dá se očekávat, že zveřejněná inflační prosincová data za eurozónu i ČR vykáží něco jako červenou nulu neboli bude to známka toho, že spotřebitelské ceny nerostou, resp. v posledních měsících v agregované podobě klesají.
Ohlédneme-li se přitom rok zpátky a podíváme se na to, jaké byly inflační předpovědi pro konec roku 2014, tak to pro analytiky ať již ty z komerčních bank anebo těch z ECB či ČNB není dobrá vizitka. S inflačními odhady byla drtivá většina institucí vedle jak ta jedle a jako omluva zde příliš (prozatím) neposlouží ani to, že přece nikdo nemohl ve svých inflačních předpovědích počítat s tím, že cena ropy spadne na polovinu. Vezmeme-li totiž prosincovou inflaci a to jakou roli v ní sehrály překvapivě nižší ceny benzínu a nafty, tak se pohybujeme v řádu několika desetinek procentních bodů, přičemž rok staré odhady pro prosincovou inflaci roku 2014 jsou (byly) na kilometry mimo.
To, že se tržní inflační očekávání (analytiků) zcela minula s realitou má samozřejmě své tržní důsledky a to v překvapivě vynikající výkonnosti bezpečných vládních dluhopisů, které byly nečekaně nejlépe performujícícím aktivem v roce 2014 a stejně tak je tomu zatím v roce letošním. Jinak řečeno dluhopisoví býci, kteří analytikům nevěřili jejich optimistické inflační předpovědi, jsou dnes pěkně v balíku.
Pokud pak jde o neschopnost centrálních bank trefit nízkou inflaci, i to má a dále může mít své důsledky. Centrální bankéři totiž mohou usoudit, že proto, aby se inflace přiblížila vysněnému cíli (2 %), dělají málo. V případě ECB to může znamenat, že již 22. ledna přijme další silnou expanzivní akci. Ani ČNB nakonec nemusí být zcela spokojena s tím, kde se nakonec inflace pohybuje po odeznění rok staré šestiprocentní devalvace koruny.
Forex
Maďarský forint se včera vrátil zpět do blízkosti historicky nejslabších hodnot. Oslaboval i zlotý a to i přesto, že polské trhy byly kvůli prázdninám uzavřené. Forint i zlotý jsou v současné době pod tlakem zejména kvůli očekávání nové vlny snižování sazeb, které jsou v obou zemích na historických minimech. I když v pondělí centrální bankéřka Zielinska-Glebocka v pondělí prohlásila, že polská centrální banka sazby ponechá v lednu a pravděpodobně i v únoru nezměněné, záporná inflace v několika posledních měsících spolu se zpomalujícím růstem očekávání o snižování sazeb přiživuje.
Znatelnější ztráty včera utrpěl ruský rubl, který i nadále táhnou dolů klesající ceny ropy. Navíc další rána může přijít v podobě změny ratingu. Ten plánuje přehodnotit ratingová agentura Fitch již tento pátek.
Regionální kalendář z pohledu trhů dnes příliš zajímavý nebude. Pozornost by mohlo přitáhnout zveřejnění inflačních čísel eurozóny, které by mělo potvrdit, že inflační tlaky v Evropě v podstatě neexistují. Na tento fakt naráží v dnešním novinovém článku i člen bankovní rady Vladimír Tomšík, který uvádí, že z eurozóny Česká ekonomika dováží silné deflační tlaky a proto je otázka opuštění současného kurzového závazku irelevantní.