Akcie na Wall Streetu, ale i jinde, mají za sebou již druhou excelentní seanci v řadě, přičemž investor čtoucí evropský finanční tisk by mohl usuzovat, že za zisky stojí především přívětivější tvář řecké vlády. Za úspěchem akciových indexů ovšem nelze hledat pouze a jen Řecko, ale především ropu a na ní navázaná aktiva. Od pátečního odpoledne totiž cena černého zlata stoupla o neuvěřitelných 18 %. Čím to je a je to vůbec udržitelné? To je otázka, kterou si jistě kladou nejen politici v Kremlu.
Hlavním důvodem, který asi odstartoval prudký nárůst cen ropy, byla data společnosti Baker Hughes. Ta se sice v první řadě zabývá poskytováním služeb v oblasti těžby ropy a plynu, avšak kromě toho sbírá i data o počtu vrtných souprav, které právě aktivně hledají nebo vrtají nová ložiska (mimo jiné) v Severní Americe. A právě tato statistika zveřejněná minulý pátek vykázala další strmý pokles. Ten naznačuje nejen zpomalení tempa růstu, ale možná dokonce i mírný pokles produkce ropy v USA směrem ke konci letošního roku.
Produkce ropy z břidlic má totiž tendenci rychle klesat a k udržení jejího objemu je tak třeba nahrazovat staré vrty novými, a to prakticky neustále. Na druhou stranu však zároveň platí, že produkce ropy na jeden takový vrt v čase neustále (a výrazně roste) s tím, jak se dále zlepšuje technologie těžby. To je faktor, který přirozeně působí proti prvnímu zmíněnému. Zároveň je třeba mít na paměti, že americká “břidlicová revoluce” je v podstatě odezvou na vysoké ceny ropy v minulých letech a jakýkoliv jejich nárůst mohou američtí producenti opět využít.
Se silnějšími závěry ohledně tempa růstu nabídky v následujících měsících je proto asi lepší počkat na příští týden. Kromě toho, že hlavní světové energetické agentury zveřejní své měsíční zprávy, se seznámíme i s podrobnější analýzou dění na ropných polích v Severní Americe. Co se týče našeho výhledu, tak stále očekáváme růst ceny směrem ke konci letošního roku. Nicméně v prvním pololetí očekáváme přezásobený trh a s ním související tlak na nízkou cenu ropy.
Forex - region
Středoevropské měny včera v podstatě stagnovaly, když zejména zlotý a koruna vyčkávají na dnešní resp. zítřejší zasedání centrálních bank. Jestliže ve střední Evropě je nuda, tak dále na východě jsme mohli zaregistrovat daleko větší pohyby. Od počátku týdne předvádí velký come-back rubl, který se díky rychle rostoucím cenám ropy otřepává ze snížení oficiálních úrokových sazeb o 200 bps minulý týden. Rubl tak proti dolaru od počátku týdne posílil o téměř 8 %.
Dnešek bude v regionu ve znamení zasedání polské centrální banky. My spíše spoléháme, že NBP ještě ponechá na tomto zasedání sazby beze změny. Inflace sice padá ještě rychleji, než trh čekal, ale čísla z reálné ekonomiky nejsou špatná. Nominální mzdy rostou o necelá 4 % meziročně (při 1%ní deflaci). Tak silný růst mezd zadělává na solidní výkon domácí poptávky, která táhla polské hospodářství vzhůru v posledním roce. I tak počítáme s tím, že super-nízká inflace v kombinaci s měnovou expanzí ECB nakonec dotlačí polskou centrální banku k dalšímu snížení sazeb - do léta tohoto roku o 50 bps.
EUR/USD
Euro prudce posílilo až do blízkosti 1,15 EUR/USD a to primárně v reakci na plán řeckého ministra financí Varoufakise. Ten počítá s vydáváním dluhopisů vázaných na HDP a zachováním rozpočtových přebytků (i když výrazně nižších). Je to poprvé, co řecká vláda nastavuje smířlivější tvář. I tak ale pravděpodobně jednání nebudou vůbec jednoduchá (především s Berlínem a ECB) a riziko řeckého exitu zůstává vysoké.
Euro ale čerpalo sílu také z vyšších cen ropy, které vzrostly o 7 % po zprávě o tom, že by produkce ropy v USA mohla v druhé polovině tohoto roku začít klesat. Část příběhu o silném dolaru a slabém euru totiž byla v uplynulých měsících bytostně spjatá s poklesem cen ropy. Nižší cena ropy v eurozóně snižovala inflační očekávání a zvyšovala sázky na agresivnější měnovou expanzi ECB. V závěru týdne mohou kromě dalšího vývoje v Řecku přitáhnout pozornost také americká makročísla (především páteční payrolls).