Mnozí lidé se domnívají, že otroctví skončilo před 150 lety. Existují ale jeho moderní formy. Podle Global Slavery Index je jeho obětí 35,8 milionu lidí. Ti jsou více či méně ovládáni nějakou jinou skupinou lidí, kteří je využívají pro své zisky. Překvapivým faktorem je, že dvě třetiny z těchto novodobých otroků pocházejí ze zemí BRIC, tedy z Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Jen v Indii žije v otroctví 14 milionů lidí.
Mezinárodní organizace práce odhaduje, že zisky z otroctví dosahují ročně 150 miliard dolarů. Třetina z nich je generována vynucenou prací. V dodavatelských řetězcích řady produktů najdeme části, které zajišťují otroci. To znamená, že tlak ze strany spotřebitelů hraje hlavní roli v boji s těmito hroznými zločiny.
Nadace Walk Free zveřejnila před několika dny průzkum mezi spotřebiteli, který například ukazuje, že 78 % Brazilců by změnilo nakupované značky, kdyby vědělo, že se podílí na moderním otroctví. Boj s otroctvím by zde podle průzkumu mohl hrát významnou klíčovou roli v konkurenčním boji. Nicméně v Indii je situace jiná. Zde by své nákupy změnilo jen 54 % spotřebitelů. Nabízí se také otázka, zda by se tito lidé skutečně chovali podle toho, co tvrdí. Provedli jsme tudíž studii založenou na tom, zda v minulosti skutečně v podobné situaci změnili své spotřebitelské chování. Ukázalo se, že v Brazílii tak učinila jen asi polovina dotázaných.
Vedle spotřebitelů musí hrát klíčovou roli i vlády. Global Slavery Index tak řadí země také podle toho, jak moc vláda proti otroctví postupuje. Ze zemí BRIC si v tomto ohledu stojí relativně dobře pouze Brazílie. Od roku 1995 zde bylo od otroctví zachráněno asi 47 000 lidí a pokuty dosáhly přibližně 30 milionů dolarů. Ostatní země BRIC mají k podobnému standardu hodně daleko. Přispět musí rovněž samotné firmy. Boj s otroctvím nesmí být vnímán jako nějaká charita. Jde o to, jak vypadá samotné jádro podnikatelských modelů některých společností. Podobně jako snaha o zvýšení bezpečnosti musí být i boj s otroctvím klíčovou součástí dnešního vedení firem.
Dnes jsme zděšeni z toho, jak dříve vypadal obchod s otroky. Někdy v budoucnu pro nás bude stejně otřesná myšlenka na to, že by naše oblečení či telefony vyráběli lidé, kteří jsou v pasti otroctví. Bude to pro nás stejně absurdní a nemyslitelné jako převážení lidí přes oceán proto, aby v USA pracovali jako otroci. Spotřebitelé, vlády a firmy ze zemí BRIC musí hrát při nápravě klíčovou roli.
Autorem je Olly Buston z Walk Free a Peter Nicholls z Global Business Authentication.
Zdroj: BeyondBrics