V Aténách dnes byly zveřejněny finalizované údaje o vývoji hrubého domácího produktu v druhém čtvrtletí letošního roku. HDP q/q v 2Q15 rostl o 0,9 % (viz graf), přičemž první odhad hovořil o 0,8 procentním zlepšení. Na meziroční bázi (SA) přidala revize růstu 0,1 p.b. na konečných plus 1,6 % (odhady nebyly k dispozici).
Při pohledu do struktury HDP vidíme, že v 2Q15 došlo y/y ke zrychlení růstu spotřeby na 2,7 % z úrovně 0,2 % v 1Q. Utrácely přitom více domácnosti i vláda. Do záporu se proti 1Q podíval export i import zboží a více než 15procentní propad zaznamenaly investice do fixního kapitálu. Nižší investiční aktivita podvazuje budoucí růst, je však logickou reakcí na hospodářskou a politickou nejistotu, která vyvrcholila nuceným uzavřením řeckých bank.
Na první pohled (vzhledem k dluhové krizi) je celkový růst řeckého hospodářství překvapivě dobrý, podporovaný navíc spotřebou domácností, což by indikovalo zdravé základy růstu. Je však zapotřebí si uvědomit, že statistika soukromé spotřeby je zřejmě zkreslena mimořádnými výdaji domácností, které při spekulacích o možném Grexitu raději nakupovaly, než aby měly eura na účtech v bance. Přístup k depositům byl následně omezen, což ještě více podpořilo nákupní apetit, resp. snahu pořídit si něco, co plní lépe funkci uchovatele hodnoty než peníze. Proto řecké obchody s luxusním zbožím, zlatnictví a prodejci (drahých) automobilů během vrcholící krize zažívali prodejní žně.
Velmi podobné spotřební chování (tedy uměle zvýšené útraty domácností) jsme viděli také během ruské měnové krize, kdy se Rusové ve velkém zbavovali rublu, který procházel volným pádem. Výsledkem bylo skokové zvýšení soukromé spotřeby, která je nejdůležitější komponentou HDP. V Řecku jsem svědky něčeho podobného.
Růst HDP v 3Q15 však zůstává v ohrožení, soukromá spotřeba pravděpodobně zpomalí a měsíc trvající bankovní „prázdniny“ mohou z růstu ukrojit více než procentní bod (BBG). Řeky navíc čekají již druhé předčasné volby v letošním roce a podle dnes zveřejněného průzkumu volebních preferencí se velké změny (zatím) čekat nedají. Nejvíce hlasů (23 %) by opět dostala strana Syriza, na druhém místě by skončila Nová demokracie (19,5 %). Teprve ve třetím čtvrtletí se naplno projeví vliv zavřených bank a kapitálových kontrol na řeckou ekonomiku.
Zdroj: BBG