Deník Financial Times přinesl grafický přehled týkající se uprchlické krize v Evropě. První obrázek ukazuje počet žádostí o azyl ve vybraných evropských zemích (červen 2015). Čísla v závorkách ukazují počet žádostí na tisíc obyvatel. Například v Německu tedy bylo evidováno 306 tisíc žádostí, což představuje 3,8 žádostí na 1 000 obyvatel. Ve Švédsku bylo evidováno 56 000 žádostí, a to odpovídá 5,7 žádostí na 1 000 obyvatel:
Zdroj: FT
Následující tři obrázky popisují migrační vlnu směřující do Itálie, Řecka a Maďarska. Konkrétní čísla se týkají vývoje od ledna roku 2009 do června roku 2015. Do Itálie v tomto období směřovalo nejvíce uprchlíků z Nigérie (32 965), nejméně z Afghánistánu (11 365). Počet žádostí o azyl v této evropské zemi dosáhl vrcholu na podzim roku 2014:
Zdroj: FT
Do Řecka proudilo nejvíce uprchlíků z Pákistánu a Afghánistánu. Uprchlická vlna byla nejsilnější v roce 2009, nicméně v letošním roce se počet měsíčních žádostí o azyl začíná po předchozím poklesu opět zvyšovat:
Zdroj: FT
Velkému přílivu uprchlíků čelí i Maďarsko. Od roku 2009 tvořili většinu lidé z Kosova, za nimi následovali Afghánci a Syřané. K prudkému růstu počtu uprchlíků zde došlo v roce 2013, po zklidnění situace došlo k opětovnému prudkému růstu v roce minulém:
Zdroj: FT
Alarmující jsou čísla týkající se počtu úmrtí uprchlíků. Podle Financial Times jich v roce 2015 celkem zemřelo 2 643. Z toho 800 z nich zemřelo 19. dubna blízko ostrova Lampedusa a 317 jich zahynulo 9. února mezi Lampedusou a Lybií. V Rakousku pak bylo 28. srpna nalezeno 71 těl v nákladním voze, šlo zřejmě o uprchlíky ze Sýrie.
Zdroj: FT