Do popředí zájmu médií se dostalo snížení sazeb v Číně. Šlo o překvapivý krok, který pomohl akciovým trhům v Evropě i v USA. Není tomu tak dlouho, co obavy ze stavu čínské ekonomiky dopadaly na globální akciové trhy negativně a tudíž bychom neměli být překvapení z toho, že čerstvá stimulace působí opačně. Čínská ekonomika je velká, důležitá pro celý globální systém a její vývoj ovlivňuje ziskovost řady nadnárodních firem. Měli bychom ale mít přesnou představu o tom, čeho snížením sazeb může dosáhnout a čeho ne.
Čínská centrální banka může svým posledním krokem mírně podpořit domácí spotřebu a ulevit obavám z vysokého zadlužení. V konečném důsledku tak může podpořit strukturální reformy, které jsou pro stabilizaci čínské ekonomiky klíčové. Snížení sazeb v Číně je také další známkou, že centrální banky po celém světě jsou ochotny a schopny zvýšit nabídku likvidity, pokud se objeví problémy v ekonomice či na trzích.
Popsané signály jsou sice významné, ale neměly by nám zakrývat velké výzvy, kterým Čína při používání monetární politiky čelí. Vláda je evidentně ochotná monetární nástroje plně využít, to ovšem neznamená, že budou celkově efektivní. Vazba mezi sazbami a ekonomickým růstem není v Číně ani zdaleka dokonalá. Tato země potřebuje hlavně zvýšit podíl spotřeby na celkové poptávce. A finanční sektor je už nyní zatížen vysokými dluhy.
Čínský běžný účet není ani zdaleka plně otevřen a je tudíž těžké odhadovat, jaký bude mít snížení sazeb dopad na zbytek světové ekonomiky. Situace v Evropě a v USA je rozdílná. Pokud v těchto ekonomikách dojde ke zvýšení nabídky likvidity, v globální ekonomice se to projeví okamžitě. Trhy se právem radují z toho, že Fed, ECB a čínská centrální banka PBoC jsou stále jejich nejlepšími přáteli. V Číně ale nezáleží tolik na tom, kolik do její ekonomiky proudí likvidity. Primárně jde o dosažení rychlejšího a udržitelného růstu.
Autorem je Mohamed A. El-Erian.
Zdroj: Bloomberg