Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Biliony nevyužitých dolarů a přicházející velká transformace

Biliony nevyužitých dolarů a přicházející velká transformace

28.1.2016 14:00
Autor: Redakce, Patria Online

Už nějakou dobu se snažím porozumět jedné ekonomické záhadě a nejsem v tom sám. Jde o následující věc: Americké firmy jako celek nyní drží přibližně 1,9 bilionu nevyužité hotovosti. Jde o historicky naprosto výjimečnou událost a zdá se absurdní, že by firmy měly držet tolik peněz ve svých rozvahách. Tyto prostředky jim totiž vydělají zhruba 2 % v případě, že jsou investovány do vládních dluhopisů a firmy by tak pravděpodobně vydělaly více při alternativních investicích do nových produktů, služeb či akvizic jiných společností. Přesto k tomu nedochází.

Vezměme si za příklad Google. Jeho nová mateřská společnost Alphabet má hodnotu přibližně 500 miliard dolarů, ale drží asi 80 miliard dolarů na bankovních účtech či v krátkodobých finančních investicích. Pokud tedy koupíte akcii společnosti Alphabet, která se nyní prodává přibližně za 700 dolarů, v podstatě si tak kupujete 100 dolarů hotovosti. Google by si přitom za svou hotovost mohl koupit Uber, jeho indického konkurenta Ola a k tomu ještě start-up Palantir. Nebo by si mohl koupit Goldman Sachs, American Express či většinu společnosti MasterCard. Pravděpodobně by na těchto akvizicích vydělal více než 2% návratnost.

Hromadění hotovosti začalo někdy na přelomu tisíciletí. Největším extrémem je v tomto ohledu pravděpodobně General Motors. Tato společnost nyní drží zhruba polovinu své hodnoty v hotovosti. Apple drží v hotovosti asi třetinu své hodnoty. Jde o šokující čísla a kdyby firmy začaly své peníze utrácet, ekonomika by prudce rostla. V devadesátých letech přitom korporátní sektor spořil mnohem méně, namísto toho stavěl nové továrny a budovy. Šlo o jeden z důvodů, proč byla tehdy nezaměstnanost tak nízko. Co se ale děje nyní? Teorií existuje bezpočet a některé důvody jsou prozaické. Firmy se mohou podobně jako lidé snažit o spoření na horší časy. Tuto touhu jen posiluje vývoj během posledních deseti let, který určitě nebyl klidný.

Korporace se také mnohem více zaměřují na to, co nazývají daňovou optimalizací. My ostatní tomu říkáme vyhýbání se daním. A najdeme řadu důvodů, proč je z daňového hlediska výhodné držet hotovost a přesouvat ji mezi dceřinými společnostmi v zahraničí. Další motivací k držení velké zásoby hotovosti je zvýšený konkurenční boj o talentované pracovníky. Platí to zejména v technologiích a u farmaceutických společností.

Přes vše uvedené tu ale stále zůstává jedna záhada. Firmy jako Google a GM totiž drží mnohem více hotovosti, než kolik můžeme vysvětlit daňovou optimalizací a dalšími jmenovanými faktory. Ekonom Lee Pinkowitz mi v této souvislosti řekl, že někteří ekonomové tvrdí, že vysoké zásoby hotovosti jsou známkou nezdravé firmy. Příčina může být v problematickém odvětví, kde není do čeho investovat. Nebo může mít tato společnost pochybný management, který hromadí hotovost, aby maskoval chybná rozhodnutí a chránil si své pozice. Pinkowitz a jeho kolega Rohan Williamson vytvořili valuační model, který pomáhá s analýzou toho, jak investoři reagují na různou výši zásoby hotovosti. Tento model pak na základě historických dat u jednotlivých odvětví ukazuje, jak si investoři cení každého dolaru hotovosti v rozvaze společnosti.

Podle popsaného modelu v několika odvětvích platí, že hromadění hotovosti jde ruku v ruce s negativní návratností. Když v odvětví tištěných médií, zábavy či výroby letadel firmy hromadí hotovost, investoři hodnotu těchto peněz vnímají jako nižší, než skutečně je. Každý dolar má v jejich očích hodnotu asi 40 centů. Ve zbrojním průmyslu a těžbě uhlí je dokonce hodnota každého dolaru zadržené hotovosti negativní. To může naznačovat, že vedení firem z těchto sektorů se chová tak, aby v první řadě chránilo své pozice. Trh pak hodnotí jejich rozhodnutí hromadit hotovost negativně.

V jiných odvětvích se ale dolar hotovosti cení více. U farmaceutických společností si jej investoři cení na 1,5 dolaru. To znamená, že se chovají, jako kdyby management podobných společností dovedl naspořené peníze investovat lépe než oni sami. Patří sem i automobilky či výrobci zařízení pro zdravotní péči. Celkem se tedy zdá, že korporátní sektor hromadí hotovost z valné části i proto, že akciový trh jej za to odměňuje. Proč? Možná, že vedení společností i investoři věří, že se blíží nějaká velká změna. Když přišel posun ze zemědělské ekonomiky k ekonomice průmyslové, musela každá firma hodně investovat. Dnes se ale hodnoty vytvářejí zejména na základě nových nápadů a myšlenek a odhad jejich hodnoty je mnohem složitější.

Nakonec tak možná přece jen existuje důvod k optimismu. Pokud by firmy věřily, že budoucnost je neradostná a ekonomický růst bude pomalý, nebyl by důvod, aby držely velkou zásobu hotovosti. Ony tak ale činí a to naznačuje, že za rohem by mohla čekat nějaká velká transformace. Jestliže tomu tak skutečně je, znamená to dobrou zprávu pro nás všechny.

Autorem je Adam Davidson.

Zdroj: NYTimes


Čtěte více:

Výsledky PKN Orlen ve 4Q15 - Propad ropy se podepsal na odpisech aktiv (+komentář analytika)
28.1.2016 10:26
Největší polská ropná společnost PKN Orlen se za celý rok 2015 přehoup...
Británie koncem roku mírně přidala na tempu
28.1.2016 10:40
HDP Velké Británie se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zvýšil mezikv...
Trhy jsou zmatené z velmi jednoduché věci
28.1.2016 11:00
Medvědi neustále hovoří o zpomalení globálního růstu a dlouhodobé stag...

Váš názor
  •  
    28.1.2016 16:42

    Takmer všetky firmy vo svete, ktoré sú ziskové, sa snažia odvádzať minimum daní. Preto vzniká ten paradox, že firmy nevedia čo s peniazmi, ale väčšina štátov má extrémne dlhy. Všetci vedia, že pod optimalizáciou daní je to , že firmy presúvajú svoje sídla do daňových rajov. Nechce sa mi veriť, že ak by mala napr. EÚ záujem toto zmeniť formou "tam kde podnikáš tam budeš platiť aj dane", že by sa to nedalo zmeniť. Ale politikom asi vyhovuje súčasný stav, lebo sú sponzorovaní firmami z daňových rajov a dlhy štátov ich netrápia, lebo ich splácajú z daní a odvodov strednej vrstvy a ostatných obyvateľov.Veď najväčšie daňové príjmy sú z DPH a spotrebných daní.
    petrík
  • ekonomové
    28.1.2016 15:19

    Firmy řídí ekonomové a ti jsou ze školy naučeni, že nejdůležitější je snižovat náklady a zvyšovat zisky. Takže zvyšují zisky co to jde (dotace, daňová optimalizace, speciální přesouvání peněz) a snižují náklady (minimální mzdy, přesouvání výrob do levných zemí, soutěže u dodavatelů na nejnižší cenu,...). Výsledkem je brutálně zadlužený stát, velmi silně zadlužení zaměstnancii (s nízkou mzdou) a obrovský objem peněz na účtech soukromých společností. ... Ekonomové nebudou myslet jinak. Stát by musel zastavit dotace a oddlužování bez následků a firmy by museli začít řídit lidi s nějakou vizí do budoucna a se zájmem o lidi, které zaměstnávají. ... To jsme ale jinde (v pohádce).
    pmx
    • Re: ekonomové
      28.1.2016 16:40

      A na těch školách se neučí, že když nezaplatí svoje lidi, nebude mít kdo jejich produkty kupovat? Hromadit zisk ad absurdum mi nepřijde dvakrát rozumné.
      radim
  •  
    28.1.2016 14:21

    Jde o to, že pokud budou firmy pouštět peníze do ekonomiky a ta začne růst, přestane být důvod, aby do ekonomiky cpala peníze vláda. Až přestane vláda, začnou konečně korporace.
    juniper
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data