Ekonom Nouriel Roubini z Roubini Macro Associates býval přezdíván jako Dr. Doom, tedy doktor Zkáza. Příčinou byla řada jeho pesimistických předpovědí. Nyní je ale podle něj lepší přezdívka Dr. Bloom, což by mělo narážet na očekávaný „rozkvět“ americké ekonomiky tažený novými technologiemi. Roubini k tomu na Bloombergu dodal, že „všichni hovoří o generativní umělé inteligenci“, jenže ve hře je také automatizace, robotika, výzkum vesmíru a další oblasti.
Podle ekonoma tedy v USA přijde významné zrychlení tempa ekonomického růstu, již nyní se potenciál pohybuje „výrazně nad 2 %“. Spojené státy přitom budou zemí, která bude plody nových technologií sklízet nejvíce, za nimi se bude nacházet Čína. Na konci tohoto desetiletí se bude růst americké ekonomiky pohybovat blízko 4 %. K tomu ekonom řekl, že je o tomto vývoji hodně přesvědčen, i když podle jeho kolegů se zbláznil.
Co by se v takovém scénáři stalo se sazbami? Roubini na tuto otázku odpověděl, že budoucí šéf Fedu Kevin Warsh hovoří o prostoru pro nižší sazby vytvořeném právě novými technologiemi a jejich vlivem na produktivitu a inflaci. Roubini s tímto pohledem nesouhlasí. Poukazuje na „pozitivní korelaci mezi krátkodobými a dlouhodobými sazbami na straně jedné a tempem ekonomického růstu na straně druhé“. Jestliže se tedy bude růst skutečně výrazně zvedat, sazby by podle tohoto pohledu měly jít naopak nahoru.
Podle ekonoma se dá říci, že pokud bude reálný růst ekonomiky dosahovat zmíněných 4 %, reálné sazby centrální banky by se mohly pohybovat kolem 3 %. I kdyby měly nové technologie znatelný dezinflační dopad a inflace klesla k 1 %, nominální sazby Fedu by pak byly u 4 %. Nedocházelo by tedy k jejich poklesu, ale jejich rovnovážná úroveň by se nacházela výš, než kde jsou nyní. „Nižší inflace neznamená nižší sazby, pokud se bude zároveň zvedat tempo hospodářského růstu, argumenty Warshe mají chybu.“
K letošnímu nastavení sazeb ekonom řekl, že Warsh bude mít také jen jeden hlas jako ostatní z vedení Fedu, kteří hlasují o sazbách. Pokud by tak nový šéf centrální banky chtěl nižší sazby, musel by přesvědčit většinu, aby pro ně hlasovala. Podle Roubiniho přitom zatím data pro takový krok nehovoří. Proto „možná přijde jedno snížení ve druhé polovině roku, pokud bude inflace postupně klesat.“ Růst bude ale silný a bude se na něm stále více projevovat vliv nových technologií. A na poptávkové straně se zase projeví fiskální a monetární stimulace, úvahy o recesi jsou tak nemístné.