Evropa čelí hned několika těžkým krizím najednou a začíná v ní převažovat názor, že Spojené státy už nejsou ochotny či dokonce schopny jí tyto problémy pomoci řešit. Na nedávné bezpečnostní konferenci v Mnichově se hovořilo zejména o uprchlické krizi, konfliktu v Sýrii, ruské agresi a potenciálním rozpadu struktur Evropské unie. Evropští politici si neustále stěžovali, že tyto problémy se v roce 2015 stále zhoršovaly. Shodovali se také na tom, že v roce 2016 tomu bude podobně. Například německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier hovořil o tom, že se „do Evropy vrátila otázka války a míru“. Nepřímo se tak dotýkal ruských vojenských operací.
Několik evropských politiků mi řeklo, že od amerického prezidenta Obamy se nečeká, že by poslední rok ve funkci nějak výrazně měnil svou politiku, aby tak více pomohl k řešení evropských problémů. Ty jsou ale vnímány jako kritické a nemohou čekat na to, až do Washingtonu přijde nová vláda. Podle některých názorů se současná americká vláda už jen snaží o to, aby za sebou zanechala pozitivní dojem ze svého předchozího vládnutí. Nesnaží se již dosáhnout ničeho dalšího. Problémy se ale mohou ještě zhoršovat.
V soukromí řada evropských diplomatů přiznává, že jejich vlády už ani s větší angažovaností Američanů nepočítají a zároveň se zdá, že stále větší roli hraje v evropských problémech Rusko. Walter Russell Mead z Hudson Institute k tomu říká: „Zdá se, že už s námi nepočítají. Z evropské perspektivy se naopak Putin stal tím, s kým je nutno jednat.“ Americký ministr zahraničí John Kerry ale hovoří optimisticky o tom, že přes hloubku současných problémů se Evropa jistě vrátí zpět silnější, pokud bude táhnout za jeden provaz.
Kerry nedávno řekl, že americko-evropské vztahy neprocházejí krizí tak, jak někteří tvrdí. Poukázal například na společné aktivity zaměřené proti ruské agresi na Ukrajině a na dohodu s Íránem, která je také odrazem společných snah. Zároveň však uznal, že Spojené státy by mohly Evropě více pomoci s miliony uprchlíků, kteří do ní směřují. Kerry hovořil i o americké dohodě s Ruskem týkající se Sýrie, která by měla vést k „ukončení nepřátelství“. Už ovšem nezmínil, že syrský prezident Assad podobné návrhy odmítl a v Evropě převažuje názor, že Spojené státy nemají potřebné páky na to, aby Rusy donutily ke změně jejich strategie v Sýrii.
Derek Chollet, který byl do minulého roku členem Obamovy vlády, mi k americko-evropským vztahům řekl: „Bílý dům se domnívá, že Spojené státy by měly i nadále pomáhat s udržením bezpečnosti v Evropě. Nicméně platí, že Evropané musí udělat více pro to, aby se se svými problémy vypořádali. Je mylné se domnívat, že buď problémy vyřeší Američané, nebo zůstanou nevyřešeny. Od Spojených států chce každý z jejich spojenců víc, ale tyto požadavky nepředstavují žádnou strategii.“ Obama se podle Cholleta snaží o nalezení rovnováhy mezi omezenými zdroji a strategickými zájmy USA a Američané nebudou řešit problémy Evropy za Evropany.
V USA ale nalezneme i opačný pohled, protože řada zástupců armády a členů Kongresu tvrdí, že Spojené státy by měly být aktivnější. Měly by například poskytnout zbraně ukrajinské armádě, vytvořit zóny bezpečí v Sýrii či vyzbrojit syrské rebely moderními zbraněmi. Je ale pravděpodobné, že Obama už skutečně nebude svou politiku výrazněji měnit. A pro Evropu to může být příliš dlouhé čekání na změnu.
Autorem je Josh Rogin.
Zdroj: Bloomberg