Chtělo by se napsat, že reakce finančních trhů v Evropě na teroristické útoky v Bruselu byla až obdivuhodně klidná. Pohled na relativně stabilní evropské akcie či euro je však zavádějící, neboť hlavní finanční obětí útoků v Bruselu je ve skutečnosti libra.
Jak trh totiž dobře ví, tak v červnu proběhne ve Velké Británii referendum, zdali má tato země zůstat v EU. V souvislosti s referendem pak existují dvě velké neznámé: 1. samotný výsledek hlasování; 2. jaké by byly skutečné makroekonomické dopady (škody) při tzv. Brexitu, neboli odchodu Británie z unie.
Vezmeme-li první neznámou, tak vyplývá čistě z toho, že oba názorové tábory jsou v otázce referenda velmi vyrovnané, přičemž existuje masa asi 15-20 % stále nerozhodnutých voličů, kteří nevědí, jak budou v otázce Brexitu hlasovat. Leckdo si pak může říct, že pokud tito nerozhodnutí voliči vidí, že teroristé z Islámského státu iniciují jeden teroristický atak za druhým a to přímo v srdci EU, pak se možná přikloní k volbě pro větší izolaci hrdého Albionu.
Sledování předvolebních průzkumů o Brexitu pak je z mediálního hlediska logicky “zatraktivněno” tím, že v mezidobí se samozřejmě vyrojí řada “seriózních” makroekonomických studií a názorů, které sebevědomě tvrdí, že ví, jaké budou náklady odchodu Británie z unie. Zde je jasné, že pokud bude v důsledku Brexitu poškozen volný obchod mezi britskými ostrovy a kontinentální Evropu, tak bude mít jasné makro náklady pro obě strany. Nicméně zdali k tomu dojde a kolik to bude stát v tuto chvíli nikdo ani náhodou netuší. Nicméně to vůbec nezabrání tomu, aby se v médiích vyrojila plejáda mediálně silných ekonomů, kteří budou sebevědomým hlasem tvrdit, že ví, kolik desetin procenta HDP bude “stát” Brexit.
Takové prostředí je pak samozřejmě ideální pro spekulace ohledně toho, jak referendum o Británii v EU 23. června dopadne. Držet v takové situaci libru, která nenabízí ani vysoké úroky ani bůh ví jak silné makroekonomické fundamenty, tudíž začíná být čím dál riskantnější.
Region
Forint včera zůstal pod tlakem úterního překvapivého snížení sazeb v Maďarsku poté, co viceguvernér centrální banky Nagy potvrdil, že se nejednalo o jednorázovou záležitost. Uvedl, že banka má další prostor pro snižování sazeb a že by preferoval kroky po 15 bps. Forint se tak dostal na osmitýdenní minima.
Jinak rozhodnutí dle očekávání vyvolalo vlny v regionu. Český centrální bankéř Lízal uvedl, že záporné sazby jsou spíše taktickým nástrojem (případně) použitelným ve spojitosti s opuštěním kurzového závazku. K možnosti záporných sazeb se vyjádřili i nově jmenovaní členové Výboru pro měnovou politiku v Polsku (Gatnar, Hardt, Zubelewicz). Všichni přitom byli v otázce případného snižování sazeb zdrženliví. Z našeho pohledu nicméně pravděpodobnost této možnosti vzrostla. Co se týče zlotého, tak se zdá, že chuť zlotého výrazněji testovat hranici EUR/PLN 4,25 není prozatím příliš velká.
Dluhopisy
Klesající ceny ropy a ztráty akcií se včera podepsaly na amerických dlouhých výnosech. I přes sérii jestřábích komentářů, ke kterým se včera přidal i James Bullard, spadl desetiletý výnos asi o 6 bps. Dále klesaly výnosy i v Maďarsku, kde se tak zamýšleným způsobem projevují poslední kroky centrální banky.
Dnes bude trhy zajímat především zveřejnění dat o zakázkách na zboží dlouhodobé spotřeby. Větší pozornost nicméně může trh věnovat ropě, která dnes ráno dále klesá.
Komodity
Cena ropy Brent včera klesala asi o 3,2 %. Ropa se sice dostala pod tlak již krátce po poledni, ale odpoledne ji nepotěšila data EIA o amerických zásobách. Ty totiž v případě surové ropy minulý týden vzrostly o 9,4 miliónu barelů, což bylo ještě více, než naznačila data API v úterý. K růstu zásob sice přispěl významný nárůst dovozů (691 tisíc barelů denně oproti minulému týdnu), ale hlavní číslo zastínilo i poměrně razantní pokles zásob benzínu (-4,6 miliónu barelů). Poptávka po benzínu celkově zůstává vysoká a letos v létě se tak pravděpodobně dočkáme nového rekordu. Právě rostoucí spotřeba ropy v USA by měla významně přispět k postupnému narovnávání tržní bilance ve druhé polovině roku.