Investor Brian Feroldi se domnívá, že akcie Transocean, American Airlines Group a jsou „absurdně levné“. Projevovat by se to mohlo jejich hodně nízkým PE, tedy poměrem ceny a zisku na akcii. Na jsme se zde spolu nedávno dívali, rád bych se tedy věnoval zbylým dvěma titulům. Podívejme se ale nejdříve krátce na to, jak vlastně zadefinovat absurdně levnou akcii.
Co říká nízké PE
Výše PE je dána třemi základními faktory: Požadovanou mírou návratnosti (bezrizikovými sazbami a rizikovými prémiemi), očekávaným růstem zisků a v neposlední řadě poměrem zisků a tokem volné hotovosti. Čím vyšší je požadovaná návratnost (riziko) akcie, tím méně jsou investoři ochotni „platit“ za současné zisky a PE je relativně nižší. Opačný je vliv očekávaného růstu – čím nižší je, tím menší „hodnotu“ mají současné zisky a PE jde dolů. A jsou firmy, které mají vysoké zisky, ale nízké cash flow a jejich zisky pak mají také menší „hodnotu“ a PE je nižší. Opak platí u firem, které pro akcionáře generují mnohem více hotovosti, než by naznačovala jejich ziskovost.
Absurdně levná je pak pouze taková akcie, jejíž valuace je úplně mimo úrovně, které odpovídají její požadované návratnosti, růstu a schopnosti generovat cash flow (ve srovnání se schopností generovat zisky). Jde pak samozřejmě o akcii, kterou investoři neprávem trestají a která představuje příležitost.
Transocean
Nyní se podívejme na první ze zmíněných společností. Transocean je jednou z největších vrtných firem na světě. Provozuje flotilu vrtných souprav, které pronajímá velkým ropným společnostem. Je tak jasné, že poslední roky nemohly být pro firmu procházkou růžovým sadem, protože klesající ceny ropy vedly k prudkému omezení investic ropných gigantů a to se následně projevilo na všech firmách, které jim něco dodávají.
Jak ukazuje zelená křivka v grafu, akcie Transocean během posledních tří let skutečně nebyly miláčkem investorů, v současné době v tomto časovém horizontu prodělávají investorům asi 75 %. To akcie American Airlines si s cca 50 % návratností vedou znatelně lépe, i když za sebou mají i lepší roky než je ten současný:
Zdroj: Financial Times
Veškeré problémy v ropném průmyslu a fundamentu ropných společností dovedly akcie Transocean k tomu, že se obchodují s PE (počítaném ze zisků za posledních 12 měsíců) na hodnotě 3 (slovy tři). Ve srovnání s jinými společnostmi jde skutečně o extrém. Na druhou stranu se plně potvrzuje to, co jsem psal v úvodu:
-Beta akcie (jako měřítko systematického rizika) je na hodnotě blížící se 2 a to znamená, že akcie je téměř dvojnásobně rizikovější než celý trh a její požadovaná návratnost bude mnohem výše než u „průměrné“ akcie. U podobných firem je navíc pravděpodobné, že beta není tím nejlepším měřítkem rizik a celkové hodnocení by vyznělo ještě hůře, než by beta naznačovala.
-S růstem zisků to také není nejslavnější, protože podle konsenzu by se firma měla opět propadnout do ztráty. Dlouhodobější výhled se pak přirozeně plně odvíjí od toho, co si myslíme o dalším vývoji na trhu s ropou.
S generování hotovosti na tom firma není zase tak zle – není ve stavu, kdy by její provozní cash flow soustavně nepokrývalo investice a dluhy by raketově rostly. Naopak, v roce 2015 zbylo firmě po investicích asi 1,4 miliardy dolarů a tyto prostředky v podstatě všechny věnovala na snižování dluhu. I tak má ale Transocean téměř 8 miliard dolarů dluhu, více než 5 miliard dluhu čistého a to není s ohledem na jeho ziskovost a cash flow málo.
Nevím, zda je s ohledem na výše uvedené Transocean „absurdně“ levný. Jde prostě o hodnotovou sázku na to, že v budoucnu se začne zase více vrtat. Pokud ano, odvážní na tom hodně vydělají. Pokud ne, Transocean se zařadí mezi sklaplé hodnotové pasti.