Zatímco média se zabývala hlavně bývalým bankéřem Stevenem Mnuchinem, kterého si zvolený prezident Donald Trump vybral za svého ministra financí, menší pozornost vyvolal miliardář Wilbur Ross, jenž bude mít v příští vládě na starost resort obchodu. Právě na něm tak nejspíš bude vyjednávání bilaterálních obchodních dohod, kterými chce Trump nahradit multilaterální dohody typu TPP a TTIP – a možná i dohodu NAFTA s Mexikem a Kanadou, kterou už dlouho kritizuje.
U Rosse, který za sebou má zajímavou a dlouhou kariéru ve finančním světě, zaujme hlavně jeho věk – americký miliardář se totiž narodil v listopadu 1937, takže mu je 79 let. V době Kubánské krize mu tak bylo 24 let, a když prezident Nixon přerušil směnitelnost dolaru na zlato, Rossovi bylo 33 let.
Ross strávil skoro čtvrt století u investiční banky Rothschild, kde se specializoval na poradenství ohledně bankrotů a restrukturalizací. Deník Wall Street Journal jmenoval z odvětví, ke kterým se Ross přichomýtl, například těžební sektor, výrobu autosoučástek, ocelářství nebo textilní průmysl.
V osmdesátých letech Ross reprezentoval držitele dluhopisů Trumpových kasin v Atlantic City, kteří se obávali, že už neuvidí své úroky a chystali se kontrolu nad kasiny převzít. Nakonec však Ross věřitele přesvědčil, že Trumpa by v čele kasin měli ponechat.
V prezidentské kampani stál Ross za Trumpem už delší dobu a pomáhal mu získat peníze na kampaň od manažerů z Wall Streetu. Také radil Trumpovi s jeho ekonomickým programem.
Bill Daley, ministr obchodu z dob administrativy Billa Clintona, televizní stanici CNBC v rozhovoru uvedl, že Ross je rozhodně dobrou volbou na tento vládní post. Vyzdvihl jeho blízké vztahy se zvoleným prezidentem a zkušenosti posbírané napříč průmyslovými odvětvími.
Mnohým přijde ironické, že Trump se navzdory slibům, že „vysuší bažinu“ a odsekne establishment a zájmové skupiny od vysoké washingtonské politiky, obklopuje bývalými investičními bankéři z . V případě Rosse se zase dá namítnout to, že na začátku tisíciletí to byl právě on, kdo skoupil a restrukturalizoval bortící se americký ocelářský sektor. Pravda – zachránil ho, ale za cenu ohromných škrtů, které nechaly mnoho lidí bez práce. Shodou okolností těch samých lidí, co slyšely na Trumpovy sliby, že jim vrátí zpět práci.