Trumpova vláda očekává, že americká ekonomika bude v následujících deseti letech dosahovat 3 – 3,5% růstu. Podle většiny ekonomů jde o příliš růžový odhad. Rozpočtová kancelář Kongresu odhaduje, že v letech 2021–2027 dosáhne roční tempo růstu 1,9 %, Fed hovoří o 1,8% dlouhodobém růstu. Rozdíly jsou tedy vysoké a pokud by ekonomika rostla 3,5% tempem namísto 1,8%, byla by za deset let o 18 % větší. Také by došlo ke snížení vládních deficitů, protože by klesly výdaje a naopak vzrostly daňové příjmy.
Pesimisté poukazují na pevný zákon: Ekonomický růst je dán zvýšením zaměstnanosti a růstem produktivity. Americká populace ale stárne a Donald Trump chce navíc prudce omezit imigraci, takže růst nabídky práce bude trpět. K tomu se snižuje tempo růstu produktivity. Příčinou mohou být nízké investice a podle některých názorů už také nedochází k takové podpoře produktivity novými technologiemi jako dříve. Jiní zase tvrdí, že roboti nahradí ve výrobě a službách tolik lidí, že nebude dost spotřebitelů, kteří by měli dostatečné příjmy na nákup vyrobeného zboží a služeb.
Já s podobnými úvahami nesouhlasím. V první řadě tu je obecný pesimismus ohledně dalšího růstu, který pramení z utlumeného pokrizového oživení. Ekonomové se tak začali domnívat, že tento trend bude pokračovat i nadále a vybírají si takové argumenty, které se jim hodí. Na 3,5% tempo růstu produktu navíc stačí, aby se produktivita zvyšovala o 2,5 % ročně a zaměstnanost o 1 % ročně.
Taková čísla odpovídají historickým zkušenostem. Porodnost sice klesá a čistá imigrace může být nižší, ale míra participace se během posledních let prudce propadla: Z pracovní síly odešlo asi 11,3 milionu potenciálních zájemců o práci. Zaměstnání také hledá stále více mladých lidí, kteří během Velké recese zůstali na škole. Německé firmy navíc do USA přinesly svůj systém vzdělávání a ten od nich začíná kopírovat stále více amerických společností, což by se mělo na nabídce kvalifikované pracovní síly také projevit pozitivně.
Trumpova plánovaná deregulace a daňové změny mohou podpořit růst prostřednictvím vyšší investice, ale historicky je vazba mezi růstem produktivity a kapitálovými výdaji slabá a někdy dokonce negativní. Pochybné je ovšem i tvrzení, že protekcionismus zbrzdí ekonomický růst. Mezi růstem a volným obchodem je sice vyšší korelace, avšak kauzalitu je těžké dokázat. Stimuluje obchod vysoký růst či naopak? Nevěřím ani teorii, která říká, že roboti vezmou práci lidem. Podle nové studie McKinsey nedojde k masivnímu nahrazování lidské práce stroji, ale asi polovina současných pracovních míst bude robotizací nějak ovlivněna a lidé se tomu budou muset přizpůsobit.
Katalyzátorem pro rychlejší ekonomický růst bude bezpochyby fiskální stimulace. Bude trvat dva až tři roky, než k tomu dojde, ale nakonec přijdou velké investice do infrastruktury a zvýšení výdajů na armádu. Akcie tak daleko dopředu běžně nehledí. Přesto ale současná rally přece jen podobná očekávání odráží i přesto, že ve Washingtonu a nakonec i v celém světě je patrná vysoká nejistota.
Autor: ekonom a investor A. Gary Shilling
(Zdroj: Bloomberg)