Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Pitva neliberálního kapitalismu

Pitva neliberálního kapitalismu

13.9.2017 15:58

Populistům typu amerického prezidenta Donalda Trumpa či faktického polského lídra Jarosława Kaczyńského a autoritářům, jako je turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a ruský prezident Vladimir Putin, není společná jen takzvaná „neliberální demokracie“, obchodní značka maďarského premiéra Viktora Orbána. Všichni jsou také stoupenci určité formy „neliberálního kapitalismu“, píše polský bývalý ministr financí Jacek Rostowski.

Co však neliberální kapitalismus zahrnuje a jak jde dohromady s neliberální demokracií? V prvé řadě Trump, Kaczyński, Erdogan, Putin a Orbán jako nacionalisté nepovažují tržní ekonomiky za prostředek k posílení dynamiky, efektivity, prosperity a svobody jednotlivce, ale především za nástroj k posilování státní moci.

Historicky se vyskytovaly různé školy autoritářského pravicového smýšlení o vztahu mezi trhem a státem. Jednou krajností bylo, když nacisté založili řízené hospodářství a přitom zachovali soukromé vlastnictví a vysokou míru příjmové nerovnosti. Druhým extrémem bylo, když sociální darwinisté v Evropě a ve Spojených státech počátkem dvacátého století volali po nespoutaných domácích trzích, na nichž by přežili jen ti „nejschopnější“, což mělo vést k posílení země.

Putin

Dnes je na jednom konci spektra neliberálního kapitalismu Rusko. Putin pokládá rozpad Sovětského svazu za krach převážně hospodářský a uvědomuje si, že soukromé vlastnictví a trh mohou zvyšovat odolnost ruské ekonomiky tváří v tvář západním sankcím. Je ale také přesvědčen, že práva soukromých vlastníků jsou vůči potřebám ruského „bezpečnostního státu“ druhořadá, což znamená, že vlastnictví je vždy podmínečné.

Jak odpovídá bývalému důstojníkovi KGB, Putin je dále přesvědčen, že ruský stát má „nejzazší vlastnické právo“ na soukromý majetek svých občanů nejen v Rusku, ale i v zahraničí. Ruští oligarchové a mezinárodně působící společnosti – například ty, které byly ve styku s Trumpovou firmou – jsou tedy potenciální nástroje ruské zahraniční politiky.

Hitler proslule vtipkoval, že zatímco bolševici znárodnili výrobní prostředky, nacisté šli dál a znárodnili samotný lid. Byť je takový náhled „totálnější“, podobá se Putinovu chápání vztahu mezi kapitalisty a státem, podle něhož i ten nejbohatší ruský oligarcha je v podstatě nevolníkem státu.

Vzhledem k vysoce koncentrované vlastnické struktuře Ruska je moc Kremlu nad bohatstvím synonymem moci politické. Namísto snahy ovládat miliony příslušníků buržoazie dokáže stát nasadit tajnou policii k řízení několika desítek oligarchů.

Trump

Na druhém konci dnešního spektra neliberálního kapitalismu je Trump: v prostředí hlubokých příjmových nerovností se necítí o nic méně pohodlně než Putin, ale nemá takový sklon využívat státu ke zvýhodňování konkrétních podnikatelů (kromě sebe). Jeho administrativa tudíž využívá exekutivních příkazů, aby zvrátila řadu předpisů, jež zavedl bývalý americký prezident Barack Obama.

Trumpova podpora volnotržních přístupů má ovšem své výjimky. Prosazuje protekcionismus a levné peníze, patrně proto, že takové postoje lahodí jádru jeho základny – bílým dělnickým voličům.

Pokud však Trump půjde dál cestou protekcionismu, američtí obchodní partneři provedou odvetná opatření, často zaměřená přímo na jeho základnu, jako když Evropská unie nedávno pohrozila cly na bourbon z Kentucky. Vzhledem k této hrozbě se Trumpův ekonomický populismus nejspíš projeví abstinencí – vyhýbáním se opatřením na podporu trhu, která by jasně poškozovala bělošskou dělnickou třídu.

Erdogan

V Turecku se Erdogan v roce 2003 dostal k moci jako favorit zbožně muslimských anatolských podnikatelů. V protikladu k tradičnímu etatismu tureckých kemalistických vládnoucích elit Erdogan zavedl protržní reformy a podporou tureckých demokratických institucí předstíral oddanost procesu přistoupení k EU.

Když Erdogan dosáhl svých politických cílů, věrnost demokracii odhazuje. Teprve se ale uvidí, jestli se tak zachová i k tržnímu kapitalismu. Už když Erdogan přišel poprvé k moci, podpora volných trhů mu nikdy nebránila pranýřovat smyšlená ekonomická spiknutí. Pokud se ale pokusí zavést návrat k etatismu, posilující turecká podnikatelská třída se na něj dost možná vrhne.

Orbán

V Maďarsku je Orbánův přístup ke kapitalismu složitější. I když je na Západě často označován za „populistu“, jeho přístup směšuje sociální darwinismus s nacionalismem. Na jedné straně zavedl rovnou daň z příjmu zvýhodňující bohaté a daňové odpočty na děti, z nichž těží jen domácnosti s vyššími příjmy; na druhé straně si tak jako Putin udržuje kliku „spřátelených“ oligarchů, kteří pomáhají upevňovat jeho moc, v neposlední řadě ovládáním maďarských médií.

Kaczyński

Největším ekonomickým populistou mezi neliberálními kapitalisty je Kaczyński. Začínal jako sociální darwinista a zavedl kdysi daňové odpočty na děti, jimiž se později inspiroval Orbán. Ale od doby, kdy se v roce 2015 jeho strana Právo a spravedlnost (PiS) vrátila k moci, jsou vlajkovou lodí Kaczyńského politiky měsíční hotovostní výplaty ve výši 115 eur polským rodinám za každé druhé a další dítě.

Nadto Kaczyński prosazuje zvýšení minimální penze – nikoli všech penzí – a snížení důchodového věku, což mu přináší body mezi venkovskými voliči s nižšími příjmy, ačkoliv to nahlodává udržitelnost penzijního systému. Co se týče obchodu, Kaczyńského vláda hlasitě protestuje proti ochranářství namířenému proti polským zájmům, jako v případě změny režimu vyslaných pracovníků, již navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron.

Útoky na nezávislou justici

Dnešní příklady neliberálního kapitalismu se klenou od tolerance extrémní nerovnosti po prosazování tvrdého přerozdělování a od přebujelého etatismu po širokou deregulaci trhů. Kromě společného sklonu k protekcionismu nemají, zdá se, mnoho společného. Mnohem důležitější než hospodářské politiky té či oné vlády je ale její politická orientace.

Není náhodou, že všech pět diskutovaných lídrů už zaútočilo proti nezávislosti soudní moci své země. Ovšemže, Putinovy a Erdoganovy zásahy jsou mnohem účinnější než Trumpovy tweety či pozastavený pokus PiS o reformu soudnictví z letošního léta. Ve všech případech jsou ale nezávislí soudci vnímáni jako konkurenční držitelé moci.

Když je na prvním místě politika, vzniká pokušení ohýbat zákony k vlastním účelům. Bez vlády práva ale firmy ztrácejí důvěru, že se budou vymáhat smlouvy a soukromá vlastnická práva a že se o nich bude nezávisle rozhodovat; ekonomika pak nedokáže udržet silný dlouhodobý růst. Právě proto neliberální demokraté, kteří na první místo kladou politiku, v posledku podryjí prosperitu a sílu své země a tím i vlastní legitimitu.

Jacek Rostowski byl v letech 2007 až 2013 polským ministrem financí a místopředsedou vlády.

Copyright: Project Syndicate, 2017.
www.project-syndicate.org

 

Čtěte více:

Víkendář: Putinovi k úspěchu stačí, aby si sundal tričko
13.8.2017 7:36
Je srpen a ruský prezident Vladimir Putin se vydal do Tuvy. To je míst...
18 let vlády Putina: Rusko scénou jediného herce?
14.8.2017 11:48
Uplynulo 18 let od dne, kdy začalo panování Vladimira Putina. Délkou v...
Víkendář: Volil jsem Trumpa. A teď toho těžce lituju
27.8.2017 16:56
Když Donald Trump ohlásil, že bude kandidovat na post amerického prez...
Trump: Chci daň z firemních zisků 15 místo 35 procent
31.8.2017 8:33
Americký prezident Donald Trump požaduje snížit daň z firemních zisků ...
Politico: V Evropě by měl Trump největší šanci na zvolení v ČR, Itálii a Rusku
11.9.2017 12:53
Donald Trump prý není pro většinu Evropanů jejich šálkem čaje (nebo j...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
20.7.2018
11:56Microsoft opět příjemně překvapil, cloudový byznys se blíží pozici firemní jedničky (komentář analytika)  
11:47Globální růst vrcholí, rostou rizika
10:51Koruna setřásá ztráty, eurodolar se konsoliduje. Hlavní trhy bez jasné myšlenky  
10:40V Praze nejlépe Philip Morris, evropskému trendu se vymykají Commerzbank a Deutsche Bank  
10:29Aktualizovaný výhled Patrie na rok 2018: Ropu čeká konečně zklidnění  
10:04Avast koupí slovenskou vývojářskou firmu INLOOPX
9:59Severokorejská ekonomika loni klesla nejvíce za 20 let
9:12Rozbřesk: Politický rozkol v Británii tvrdě zasáhl libru
8:58Evropské burzy by po otevření mohly mírně klesat. Kam Unipetrol po výsledcích?  
8:19Zisk Microsoftu ve čtvrtletí stoupl o desetinu
8:12Unipetrolu v pololetí klesl zisk o polovinu. PKN Orlen ho chce celý ovládnout do konce října
6:17Bublina velká jako 42 bilionů dolarů
19.7.2018
22:09Výsledková sezona dnes investorům radost neudělala
18:22Sedmnáct akcií pro dlouhodobější investory
17:42Výsledky ani data nepomohly. Náladu dusí obchodní války, koruna slábne  
17:39Summary: IBM svými čísly příliš nenadchl
17:06Technika dělá nad zlatem kříž smrti
16:58V čele klesajících pražských titulů CETV, v USA sráží končící patentová akcie Abbvie  
16:31Comcast už nechce aktiva 21st Century Fox, vzdává boj s Disney
16:17Volvo šlape na plyn, konsensus překonává ve všech ohledech (komentář analytika)  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
1:30JP - CPI, y/y