Evropská unie a Japonsko se dohodly na vytvoření společné zóny volného obchodu. Měřeno hospodářským výkonem tak vznikne největší otevřená ekonomická zóna na světě. Smlouva by mohla vstoupit v platnost na jaře 2019, před volbami do Evropského parlamentu a po schválení současným europarlamentem a členskými státy.
Dohoda ruší cla, zavádí spolupráci na legislativě a regulacích a otevírá trh s veřejnými zakázkami. Jejím cílem je zajistit růst, nová pracovní místa a posílit spolupráci mezi EU a Japonskem. Ve společném prohlášení presidenta evropské komise Jean-Clauda Junckera a japonského premiéra Šinza Abeho pak obě strany deklarují nejen ekonomické benefity plynoucí z dohody, ale i její strategickou důležitost pro demonstraci trvajícího závazku obou regionů k principům volného trhu.
Přestože dohoda byla v principu uzavřena již v červenci tohoto roku, další měsíce trvalo vyjednání jejích detailů. I tak byl ale hlavní sporný bod, ochrana investorů, z těla smlouvy vypuštěn. V tomto bodě budou jednání dále probíhat.
Japonsko je po Spojených státech a Číně třetí největší hospodářskou mocností na světě, a tedy i velmi zajímavé odbytiště pro evropské firmy. V tuto chvíli je pro ně sedmým největším exportním trhem. V Japonsku a v EU žije dohromady 600 milionů lidí, ke světovému hrubému domácímu produktu společně přispívají zhruba 30 procenty.
Kritici smlouvy se ale obávají o evropské standardy. Například ochránci životního prostředí se domnívají, že smlouva dostatečně neupravuje kontroverzní japonský lov velryb a možné pašování dřeva, napsala agentura DPA.
(ČTK, BBC, FT)