Evropští producenti oceli se po nepříznivých letech vracejí k prosperitě, výsledky některých z nich by dokonce mohly být nejlepší od globální finanční krize v letech 2007/2008. To naznačuje, že vážné problémy, se kterými tento sektor dlouho bojoval, se už daří řešit. Napsal to ekonomický list Financial Times.
V letech ekonomického poklesu, který následoval po krizi, poptávka po oceli v Evropě prudce klesla. To vedlo k bolestivému období uzavírání závodů a rušení desítek tisíc pracovních míst, jak se firmy jako je ArcelorMittal, Tata Steel a snažily snížit náklady. Problémy pak dál zhoršila Čína, která se na globální produkci oceli podílí polovinou.
Když rozkvět stavebního sektoru v Číně poněkud ochladl, začal Peking v roce 2015 vyvážet na mezinárodní trhy obrovské množství levné oceli, což snížilo cenu komodity. Evropské společnosti si navíc stěžovaly na další finanční náklady způsobené politikou ochrany životního prostředí v EU, a to jejich konkurenční postavení ještě zhoršilo.
Kombinace vyšších globálních cen oceli, zvýšení poptávky v regionu a ochranářské kroky Bruselu ale přispěly k oživení. Spolu s vnitřními opatřeními a investicemi firem do zlepšení výkonnosti a nabídky kvalitnějších produktů vypadají lépe i vyhlídky průmyslu. "Finančně se věci určitě zlepšují," prohlásil Andrew Zoryk z poradenské společnosti .
Důkazy oživení přinesly i zatím poslední známé hospodářské výsledky. Rakouská společnost Voestalpine označila v listopadu své pololetní výsledky za nejlepší "od Lehmana", tedy od krachu investiční banky Lehman Brothers v září 2008, který předcházel hluboké finanční krizi. Největší světová ocelárna podle objemu výroby ArcelorMittal uvedla, že její výsledky za třetí čtvrtletí u evropských aktivit jsou nejlepší od roku 2014, kdy je začala uvádět. Výsledky druhé největší ocelárny v Německu za devět měsíců byly nejlepší od roku 2008.
Loni se dařilo také akciím oceláren. ArcelorMittal přidal více než čtvrtinu, akcie Voestalpine asi 30 procent, zatímco akcie 40 procent. Analytik banky Michael Shillaker vidí letošní vývoj akcií také příznivě.
Důvěra mezi evropskými oceláři se projevila řadou investic, jako je například rozhodnutí Voestalpine postavit první specializovanou ocelárnu v západní Evropě minimálně od 80. let za cenu až 300 milionů eur (7,7 miliardy Kč). Pomocnou ruku poskytla rovněž EU, když Brusel uvalil cla na různé druhy oceli ze zahraničí, u kterých bylo podezření, že se prodává pod výrobními náklady nebo je nelegálně dotovaná. Dovoz od té doby klesl, což pomohlo přispět k růstu cen.
Ještě důležitější než cena je ale pro výrobce oceli rozdíl mezi cenou vstupních surovin a konečnou prodejní cenou. Ratingová agentura očekává, že tento rozdíl zůstane letos nad průměrem roku 2016, což podpoří zisk, i když zřejmě bude tento rozdíl nižší než loni.
Širší a dlouhodobé oživení ale bude záviset i na fúzích a akvizicích v evropském sektoru. Méně hráčů na trhu teoreticky omezí nabídku, ukotví ceny a sníží atraktivitu dovozu pro kupující. "Konsolidace je velmi důležitá," dodává Zoryk. "Je potřeba pokračovat ve stabilizaci odvětví a v posílení jeho cenové pozice vůči automobilovým a stavebním firmám."