Kapské Město, které bylo založeno v místě, kde se setkává Indický oceán a Atlantik, má za sebou bohatou historii. Jak ale poukazuje Richard Poplak z The Atlantic, nyní čelí hned dvěma existenčním hrozbám. První z nich je absence zimních dešťů, které v minulosti pravidelně dodávaly vláhu celé oblasti. Během posledních tří let totiž srážky klesly na minimum, což je podle meteorologů naprosto extrémní jev. A druhou hrozbu představuje ohromná nerovnost v příjmech a bohatství populace.
Podle současných odhadů dojde městu voda na počátku června letošního roku. Šlo by o první případ moderní historie, kdy se něco takového stalo významnému městu. V roce 2008 k tomu nebylo daleko v Barceloně, podobné nebezpečí hrozí v Sao Paulu a v Jakartě. Té paradoxně hrozí i to, že bude zaplavena oceánem. Kapské Město bude ale prvním obrovským testem toho, co se stane, když se setkají důsledky globálního oteplování, extrémní příjmové nerovnosti a nefunkční politické scény.
Kapské Město se může pyšnit silnicemi, letišti, nákupními centry a restauracemi, které by mu mohla závidět řada jiných municipalit. Jenže tam také najdeme tisíce lidí žijících v polorozpadlých chatrčích, kteří musí dojíždět předraženými autobusy a špinavými vlaky. A jak bylo uvedeno, jde o město, kterému hrozí ničivý nedostatek vody. Ten je podle The Atlantic důsledkem „technokratické efektivity a posedlosti šetřením v kombinaci s vírou, že dojde k nějakému zázraku“.
Nejsilnější politickou stranou v oblasti je Demokratická aliance (DA), která i ve vedení města nahradila neuvěřitelně zkorumpovaný Africký národní kongres (ANC). ANC vládl v době, kdy problémy s vodou a srážkami nebylo nutné řešit, DA zase trpí neotřesitelnou vírou ve fiskální utahování. Ta se projevuje i tím, že strana ignoruje řadu varování ze strany odborníků, kteří poukazují na to, že dodávky vody jsou plně závislé na srážkách zachycených v šesti přehradách. A pokud srážky klesnou, město bude na suchu.
První varovná studie byla zveřejněna již v roce 1990. Navržená řešení, jako například desalinační zařízení, ale byla odsunuta stranou s tím, že jsou příliš nákladná a pravděpodobně nebudou potřeba. Namísto toho ve městě rostly exkluzivní budovy a probíhaly investice do nákladných projektů, které podle některých názorů neúměrně zvyšují spotřebu vody. V lednu letošního roku byl v Kapském Městě zaveden limit na spotřebu vody. Pokud domácnost překročí spotřebu ve výši 350 litrů denně, bude čelit pokutám. Bohatí se ale začali bouřit s tím, že platí vysoké daně a efektivně dotují spotřebu vody v chudších komunitách.
Spory se vedou i o to, kde by měla být budována desalinační zařízení. A chudá část společnosti se obrací proti bohatým s tím, že právě oni vodou nejvíce plýtvají a na povrch se opět dostávají i staré křivdy apartheidu. Jak přitom píše The Atlantic, „sucho je jen jednou z příčin nedostatku vody v Kapském městě a ty ostatní lze řešit.“ To ovšem neznamená, že se to s ohledem na politickou situaci a rozdělení společnosti podaří.
Zdroj: The Atlantic