Hlavního ekonoma francouzské banky Natixis Patricka Artuse nenechává úplně klidným současný vývoj v eurozóně, která má podle něj „tři vážné strukturální problémy“. Klade si proto otázku, jak by asi mohla tato měnová unie vypadat za deset let v případě, že by tyto problémy nevyřešila.
První vážnou slabinou eurozóny je podle Artuse nedostatek federalismu. Ten totiž brání tomu, aby byly eliminovány rostoucí rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi. Tyto rozdíly podle Artuse plynou z toho, že některé země dosahují vysoké produktivity a sofistikace výroby, jiné se zase zaměřují na méně sofistikovaná odvětví, jakými je třeba turistický ruch. Prohlubující se rozdíly jsou například patrné z vývoje HDP na hlavu, který je shrnutý v následujícím obrázku (relativně k německému produktu na hlavu):
Druhým klíčovým problémem eurozóny je nedostatečná mobilita kapitálu uvnitř měnové unie. To znamená, že úspory nejsou efektivně alokovány uvnitř eurozóny, protože země jako Německo a Nizozemí odmítají půjčovat zemím na periferii a namísto toho jejich úspory směřují ven z unie. V neposlední řadě je pak problémem, že tíha potřebných změn je nesena zejména zeměmi, které se nachází v hlubokých ekonomických problémech. To se projevuje hlavně tím, že musely projít bolestivým procesem vnitřní devalvace, zatímco Německo k obnovení rovnováhy nepřispělo ani tím, že by uvolnilo svou fiskální politiku, nebo že by se v této zemi zvýšilo tempo růstu mezd.
Jak tedy bude eurozóna vypadat v případě, že ony strukturální brzdy přetrvají? Potenciální růst bude podle Artuse stále nízko, protože nedojde ke zlepšení v alokaci úspor. Budou se i nadále zvyšovat rozdíly mezi členskými zeměmi a prohlubovat příjmová propast. A následně může sílit migrace uvnitř měnové unie, která bude znamenat zejména přesun lidí s vysokoškolským vzděláním z chudých do bohatých zemí a regionů. Podle Natixisu je tento trend již nyní patrný na odlivu vzdělaných lidí ze Španělska a Francie a jejich přesunu do Německa. „Pokud bude eurozóna skutečně vypadat tímto způsobem, je možné, že některé země se rozhodnout vzdát se eura i přesto, že takový krok sebou ponese enormní náklady,“ uzavírá Artus.
Zdroj: Natixis