Fed se nyní nachází v pozici, kdy bude kritizován v případě dalšího zvedání sazeb, i v případě, kdy by od něj upustil. Tvrdí to Joachim Fels z investiční společnosti Pimco. Proti sobě totiž nyní stojí na jedné straně americký ekonomický boom, který by ospravedlňoval další zvedání sazeb, a na straně druhé globální úvěrový cyklus, na který má politika Fedu významný dopad.
„Fed se může dál držet svého současného plánu, příští měsíc opět zvednout sazby a do konce roku 2019 tak učinit celkem čtyřikrát. Takový postup lze lehce ospravedlnit tím, že americká ekonomika se pohybuje směrem k naplnění dvojího mandátu Fedu. Tedy k plné zaměstnanosti a inflaci pohybující se na 2 %,“ píše Fels. Jenže poukazuje i na druhý významný faktor:
„Fed není jen americkou centrální bankou, ale i významným hráčem určujícím globální úvěrový cyklus. Po finanční krizi přišlo období nízkých sazeb, kvantitativního uvolňování a slabšího dolaru a kvůli tomu došlo k hromadění dluhů jak v USA, tak hlavně za jejich hranicemi.“ Nyní naopak hrozí, že obrat v politice Fedu ukončí „párty dolarových dluhů“ a nejvíce to pocítí slabé články světové ekonomiky se slabým domácím fundamentem, jako například Turecko.
Pokud tedy bude americká centrální banka pokračovat podle současného plánu, hrozí podle Felse roztočení „dolarové spirály zkázy“. Americká měna by totiž mohla dál posilovat a kvůli tomu by rostl tlak na rozvíjející se trhy, jejich ekonomiku a korporátní sektor. Ve vyspělých zemích by to pak pocítily banky a další subjekty, které jsou vystaveny cyklu rozvíjejících se trhů. Týká se to například Evropy.
Prohluboval by se tak růstový rozdíl mezi USA na straně jedné a zbytkem světa na straně druhé, což by obratem zvyšovalo tlak na posilování dolaru a spirála by se roztáčela rychleji. V určitém bodě by se vznikající problémy projevily i v USA a jeho korporátním sektoru, a to zejména prostřednictvím nižších cen energií. Silný dolar by pak také „pravděpodobně vyprovokoval kritické tweety ze strany prezidenta Trumpa“. Ten se zaměřuje na obchodní deficity a popsaný vývoj by jej tak mohl vést k dalším protekcionistickým opatřením. Dokonce by se mohl rozhodnout pro měnové intervence. K tomu by podle Felse využil měnového stabilizačního fondu ministerstva financí a dostal by se tak do konfliktu s monetární politikou Fedu.
Pokud by Fed chtěl takovému vývoji zabránit, mohl by přestat se zvedáním sazeb. Jenže americkou ekonomiku nyní žene vpřed fiskální stimulace. A jelikož se nachází blízko plné zaměstnanosti, mohla by se velmi rychle přehřát. Navíc by trhy mohly dojít k závěru, že Fed se nakonec skutečně nechal zastrašit Trumpovými tweety. Jak tedy bylo zmíněno, Fed má před sebou těžkou volbu a podle Felse ji pravděpodobně vyřeší následovně: Sazby v září zvedne, ale dá najevo, že s dalším utahováním počká, pokud růst nejistoty a posilování dolaru nabere na síle.
Fels se ovšem domnívá, že nejlepší by bylo, pokud by Fed zastavil zvedání sazeb a místo toho zvýšil rychlost poklesu své rozvahy. Takový postup by mohl zpomalit posilování dolaru či dokonce tento trend obrátit. Jenže současné vedení Fedu opakovaně zdůrazňuje, že primárním nástrojem monetární politiky jsou sazby a podle Felse tak k tomuto scénáři pravděpodobně nedojde.
Zdroj: Pimco