Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Co se učit od Číny

Co se učit od Číny

7.1.2019 5:59

Tento měsíc uplyne 40 let od doby, kdy Čína zahájila reformy a otevřela se světu, a od té doby je velmi dobrým studentem. Navíc se dnes po téměř čtyřech desítkách let rychlého rozvoje stále více prezentuje jako učitel. A protože investuje více a více kapitálu v zahraničí, silně se zajímá o to, jak jsou přijímající země řízené. Je však svět připravený na to, aby se od Číny učil? Odpověď hledá Erik Berglöf z  London School of Economics and Political Science.

V posledních letech Čína provozuje asertivnější politiku „rozšiřování“ – jejímž nejambicióznějším vyjádřením je masivní iniciativa Pás a cesta, jednak aby sledovala vlastní ekonomické zájmy, jednak aby uplatňovala měkkou sílu. Vedoucí představitelé Číny chtějí vrátit zemi to, co pokládají za její právoplatné postavení ve světě.

Hospodářská váha Číny dosáhla vrcholu v roce 1600, kdy tato země představovala plnou třetinu globální ekonomiky. Její podíl na globálním HDP se pak pomalu snižoval až do roku 1820, kdy začal prudce klesat kvůli enormnímu vlivu průmyslové revoluce na hospodářský růst na Západě. Do začátku 60. let minulého století klesl podíl Číny na globálním HDP pod 5%.

Teng Siao-pching poté zahájil reformy a otevírání Číny světu a v zemi započal růstový zázrak. Od roku 1978 pozvedla Čína stamiliony lidí z chudoby a její podíl na globálním HDP dnes činí jednu pětinu a nadále roste. Chce-li Čína posílit svůj mezinárodní vliv tím, že učiní ze svých zkušeností vzor pro ostatní, musí definovat mechanismy tvořící základ jejího úspěchu a vysvětlit, proč jsou tyto mechanismy přenosné jinam.

A právě takový je mandát nového centra, které založila pekingská univerzita Tsing-hua. Akademické centrum pro čínskou ekonomickou praxi a myšlení, které používá sugestivní přezdívku ACCEPT, si klade za cíl pochopit a šířit rozvojové zkušenosti Číny. Počátkem prosince zahájilo tento proces vydáním své první zprávy s názvem „Ekonomická ponaučení ze 40 let čínských reforem a otevírání se světu“.

Zpráva obsahuje pět pozoruhodných postřehů. Tak především byl motorem růstu v uplynulých čtyřech desetiletích spíše vstup nových firem na trh než restrukturalizace firem starých. Klíčovou roli při podpoře investic navíc hrála distribuce renty z proměny zemědělské půdy v průmyslové a rezidenční pozemky. Pro podporu podnikatelské činnosti a spotřeby bylo navíc nezbytné finanční prohloubení. Otevření trhů zároveň povzbudilo proces vzdělávání a proaktivní makroekonomická politika umožnila zemi vyhnout se finančním krizím a zjemnit kolísání růstu.

Stát, nebo trh?

Klíčová otázka, kterou tato zpráva vyvolala – a koneckonců ji vyvolává prakticky každá analýza čínských zkušeností s rozvojem od roku 1978 –, se týká relativních rolí státu a trhu. Byl pro úspěch Číny důležitější vznik nových soukromých firem, anebo pomocná ruka vlády?

Tato otázka rozhodně není nová. Jak ovšem během slavnostního otevření centra poznamenal ekonom Harvardovy univerzity Dani Rodrik, odpověď na ni vypovídá více o řečníkovi samotném než o čínské ekonomice. Čína je podle Rodrikova názoru něčím jako Rorschachovým testem pro ekonomy.

Zpráva ACCEPT přesto může nabídnout užitečný pohled na tuto otázku, neboť osvětluje, jak na sebe navzájem působí řízení státu a hospodářská liberalizace. Nové soukromé podniky byly klíčovými tahouny hospodářského růstu, ale silné podněty ke vstupu na trh jim vytvořil stát. Podnikatelé vydatně investovali do svých vztahů s vládními orgány a stát využíval tržních signálů k řízení alokace zdrojů a vyhodnocování experimentálních iniciativ.

Vedle podněcování vstupu nových firem na trh čínský stát mobilizoval značné domácí zdroje na investice. A co je ještě působivější, stát zajistil setrvalé experimentování a poznávání na všech úrovních vlády, což bude nezbytné, až Čína začne řešit otázky, jako je nerovnost.

Vysvětlení hlavních faktorů stojících za rozvojem Číny je však jen první krok. Chce-li Čína smysluplně exportovat svůj rozvojový model, bude muset překonat řadu dalších bariér – počínaje sílící mezinárodní nedůvěrou.

Na straně rozvinutých zemí je jednou z hlavních výtek tvrzení, že Čína svévolně využívá inovace druhých, například když podmiňuje vstup zahraničních firem na svůj trh sdílením technologií těchto firem s čínskými podniky. Je sice naprosto normální, že země v té fázi hospodářského rozvoje, v jaké se nachází Čína, bude absorbovat a napodobovat zahraniční technologie, avšak velikost a tržní síla Číny dramaticky zvyšuje její schopnost podněcovat přenos technologií. A Čína této možnosti s radostí využívá – často způsoby, které její konkurenti pokládají za nefér.

Čínské dilema

Rozvojové země si zase stále častěji kladou otázku, jestli jim čínské investice opravdu pomáhají. Čína se zatím obecně vyhýbá podmiňování svých investic explicitními politickými požadavky. Protože však mnohé z těchto investic přinášejí nízký hospodářský výnos, Čína si už nemůže dovolit ignorovat, jak se její zdroje využívají nebo nakolik jsou příjemci jejích půjček zadlužení.

Když Čína přesvědčuje jiné země, aby přijaly její rozvojová ponaučení, naráží na složité dilema. Koneckonců vděčí Peking svému rozvojovému úspěchu částečně i tomu, že si zachoval plné vlastnictví a plnou kontrolu nad procesem. Naproti tomu země střední a východní Evropy přijaly rozvojovou politiku, kterou jim předepsala Evropská unie – a tato dynamika významně přispěla k vzestupu politických sil zaměřených proti establishmentu.

V době sílící nelibosti vůči rostoucímu mezinárodnímu vlivu Číny je její schopnost prosazovat vlastní růstový model silně podkopaná. Situaci neprospívá ani neoblomný názor Západu, že nedemokratickému přístupu by neměl být umožněn globální úspěch. Blížíme se k nebezpečnému střetu – nikoliv civilizací, nýbrž systémů. Musíme se jeden druhému přizpůsobit.

Není příliš logické, aby rozvojové země šmahem odmítaly hospodářský zázrak Číny, a prohlubující se nevraživost mezi Čínou a Západem není v ničím zájmu. Země by měly být otevřené a učit se od Číny, která by si zase měla uvědomit hranice svého politického modelu, a to i v porovnání s nedokonalými západními demokraciemi.

0

Erik Berglöf je ředitelem Institutu globálních záležitostí na London School of Economics and Political Science.

Copyright: Project Syndicate, 2018.
www.project-syndicate.org

Mezititulky jsou redakční.

 
 
 

Čtěte více:

Project Syndicate: Lži, hnusné lži a umělá inteligence
15.12.2018 15:23
Algoritmy jsou ovlivněné stejně tak jako data, na nichž stojí. A ovliv...
Project Syndicate: Politické kořeny ochabujícího růstu mezd
14.12.2018 10:56
Už je to oficiální: pracovníci z celého světa si pohoršují. Nejnovější...
Trumpova antiekonomika služeb
18.12.2018 5:51
V devatenáctém století tvořili více než 70% americké pracovní síly far...
Klam solidarity v eurozóně
20.12.2018 15:51
Od roku 2010 bylo přijato mnoho opatření usilujících o „krizuvzdornost...

Váš názor
  • Nejen
    7.1.2019 13:55

    Co se učit od ČSSR a Slušovic? To byl takový Shenzhen. Čuba snad ještě žije.
    HenryFord
  • Diverzifikace
    7.1.2019 7:20

    ČR zejména naléhavě potřebuje diverzifikaci svého byznysu. Navázání 84% obchodních vztahů na jednu světovou stranu je velmi znepokojující. Co způsobuje chorobná jednostrannost, je krásně patrné na problémech při vyjednávání Britů o realizaci brexitu. Navíc odpůrci brexitu používají tuto jednostrannost jako vydíratelný argument proti jeho uskutečnění. Kdyby byla jejich závislost o polovinu menší, měli by nyní polovinu starostí. A obrovská Čína s největším světovým počtem obyvatel se jako zdroj diverzifikace rozhodně nabízí.
    medvedvsechnosned
Aktuální komentáře
21.1.2019
18:38Tisíce let stará kniha a jedovaté plody sociálních sítí
17:58Kdo je králem po výsledcích velkých amerických bank? (komentář analytika)  
17:41Zhoršení výhledu, plán B pro brexit. Akcie zůstávají v červeném
17:33Mayová dává na stůl plán B pro brexit, Corbyn a labouristé chtějí vyloučit odchod bez dohody
17:21Investoři do burgundského mohli loni slušně vydělat
17:13Pražskou burzu oslabila Erste či O2, v Evropě padá Henkel. Objemy tlumí uzavřená Wall Street
15:58Euroboomu došel dech, čeká nás širokosáhlá recese?
14:34Lidé objednali Dluhopis Republiky za více než 3 miliardy korun. MF otevírá druhé kolo
14:20MMF srazil výhled růstu ekonomiky, výrazně pro Německo a eurozónu
13:38Oxfam: Propast mezi chudými a bohatými živí globální hněv
13:37Týdenní výhled: Uzavírka úřadů v USA a evropské indexy aktivity mohou zabrnkat na nervy  
13:24Komerční banka, a.s.: Aktuální výpis z obchodního rejstříku
12:07Po slušných datech se čeká na plán B. Trhy se mezitím konsolidují, eurodolar beze směru  
11:54Kauza Big Mac: Ztráta příčetnosti bruselských byrokratů, nebo rozumný tah?
10:48Padne v USA rekordní pokuta pro Facebook?
10:41České banky očekávají slábnoucí poptávku po úvěrech, hlavně hypotékách
10:32Čína nabídla Spojeným státům vyrovnání obchodní výměny do roku 2024
9:18Rozbřesk: Čína roste nejpomaleji od roku 1990
8:58Čínská data podpořila Asii, evropské burzy už ale mohou otevřít v záporu  
8:28Čínská ekonomika rostla loni nejpomaleji za 28 let

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
USA - Maloobchodní tržby, m/m
USA - Počet nově zahájených staveb
USA - Průmyslové objednávky, m/m
USA - Výdaje ve stavebnictví, m/m
USa - Zahraniční obchod, mld. USD
10:30UK - Průměrná týdenní mzda za 3M, y/y
11:00DE - Index očekávání ZEW
16:00USA - Prodeje starších domů