Finský premiér Juha Sipilä podporuje návrh podmínit v příštím víceletém finančním období přístup členských zemí k unijním financím kvalitou jejich právního státu. Předseda vlády země, která bude ve druhém pololetí letošního roku EU předsedat, to dnes uvedl při vystoupení v Evropském parlamentu.
"Společné hodnoty, jako je demokracie či vláda práva, jsou základem evropské svobody, bezpečnosti a prosperity. Členské státy by měly sjednocovat," zdůraznil finský ministerský předseda. Spory mezi státy EU je podle něj třeba překonávat, zároveň ale není možné snažit se ve sporu o právní stát o nějaké kompromisy.
Evropská komise (EK) loni v květnu ve svém prvním návrhu příštího víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027 přišla s plánem podmínit přístup k penězům z rozpočtu EU úspěšným fungováním vlády práva v dané zemi. Komise a členské státy se nyní zabývají kvalitou právního státu v Polsku a Maďarsku, tedy ve dvou středoevropských zemích, které jsou - a zůstanou - čistými příjemci unijních fondů.
Podle komise je řádné fungování soudnictví, prevence a trestání podvodů a korupce cestou, jak zabránit plýtvání unijními penězi, a tedy ochranou před finančními riziky.
Finsko podle svého premiéra plán vítá. "Jsem přesvědčen, že existuje cesta k takovému vyváženému mechanismu," uvedl.
Diskuse o příštím finančním rámci, který bude určovat podobu financování v EU po sedm let od konce roku 2020, už začala za nynějšího rumunského předsednictví. Státy by ji chtěly v zásadě uzavřít letos na podzim, závěrečnou fázi diskusí v ministerských radách tak bude řídit právě Finsko. Návrh komise ohledně podmíněnosti přístupu k financím kvalitou právního státu má podporu především "starých" zemí bloku, členské země ze střední a východní části EU - včetně Česka - se stavějí proti podobné novince.